Category: Recenze

KnihyRecenze

Recenze: Krvavá karikatura

Terorismus. Slovo v posledních letech skloňované ve všech pádech. Proto když jsem se o knize Krvavá karikatura dozvěděla, musela jsem ji mít. Je totiž přesně o něm. O tom, jak snadné je sejít z té správné cesty, když vám všichni jenom ubližují. A také o tom, jak těžkou práci mají ti, kteří se starají o naše bezpečí.

Pamatujete na teroristické útoky v Paříži? Na to, jak dva teroristé vtrhli do redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo a postříleli dvanáct členů redakce včetně šéfredaktora? Tím totiž knížka začíná. Oním osudným ránem, kdy všechno naznačovalo, že bude jako každé jiné. Nebylo. Francie už nikdy nebude taková jako předtím. A to byl jen začátek. Celý příběh se totiž točí hlavně kolem Slovenky, která se rozhodla utéct od rodiny a začít pracovat ve Spojených arabských emirátech, protože ji otec týral. Co má ale společného s teroristickými útoky?

Hlavní postava knihy, slovenský detektiv a bezpečnostní expert Denis Martinský, má těžký úkol. Nejenže musí vypátrat ztracenou Slovenku, ze které se údajně stala muslimka, ale také zabránit připravovanému teroristickému útoku. Který může mít ještě větší počet obětí než ten první, spáchaný na satirický týdeník. Pokud se cokoliv zvrtne nebo půjde detektiv po špatné stopě, nebude dost rychlý nebo ho teroristé zabijí, dojde na nejhorší.

V knize se proplétají hned dvě dějové linie. Ta jedna sleduje detektiva Martinského a druhá se odehrává na Slovensku, kde je na slovensko-polských hranicích jeden muž zabit a druhý vážně zraněn. Zároveň někdo odcizil bílou dodávku s radioaktivním materiálem. Jak spolu tyto dva příběhy souvisí? Možná víc, než si dokážete představit.

Autor totiž ví, o čem píše. Marko Thelen je jenom přezdívka. Skutečné jméno nechce a nemůže prozradit. Jde totiž o významného experta v oblasti vnitřní bezpečnosti, který dlouhodobě bojuje proti obchodování s lidmi, terorismem a organizovaným zločinem. Kdyby svou identitu odhalil, mohl by se ocitnou v nebezpečí.

To, o čem píše, odráží realitu, se kterou se setkal nebo, při troše fantazie, by mohl prožít. Přikrášlenou samozřejmě, aby kniha dostala parametry krimi románu, ale klidně si můžete příběh zasadit do dnešních dnů, do světa, který všichni dobře známe. Možná pak zjistíte, že všechno to, o čem píše, se klidně mohlo stát. A třeba i stalo. Kde končí realita a začíná Thelenova fantazie nevíme. Raději ani nechceme vědět.

Thelen spisovatelské nadání bezpochyby má. Píše čtivě a čtenáře snadno vtáhne do děje. Střídá poklidné pasáže s těmi nervydrásajícími. Když dílo čtete, čtete ho s tím, že je to krutá realita. A vy chcete vědět, jak to všechno dopadne.

Jako krimi román kniha Krvavá karikatura obstála. Je to dobré krimi. Ještě lepší je ale je její poselství. Má nám, čtenářům, ukázat, že ne všechno, co vidíme a slyšíme, je realita. Je to realita, kterou nám někdo předkládá a když něco vidíme a slyšíme na vlastní oči a uši, ještě to neznamená, že je to skutečně pravda. Není. To skutečné se děje za našimi zády. Mimo naše oči a uši. Nebo pod našima nohama.

Foto: archiv

27Dub
KnihyRecenze

Recenze: Krasojezdkyně

Přiznávám a stydím se. Od Jojo Moyesové jsem nečetla vůbec nic. Nebo si to aspoň nepamatuju. Teď jsem sáhla po Krasojezdkyni a trvalo mi zhruba sto třicet pět stránek, než jsem pochopila,...

08Dub
KnihyRecenze

Recenze: Dítě jménem Kuba

Vzhledem k tomu, že ještě nejsem rodič, říkala jsem si, že knížka, která je celá o vztahu matky a syna, mě rozhodně nemůže zaujmout. Natož aby se mi snad líbila. Nic proti dětem,...

02Dub
KnihyRecenze

Recenze: Cizinec

Občas si říkám, jestli těch knižních thrillerů není nějak moc. A taky se ptám, zda ti, co je hltají jeden za druhým, na tom nejsou tak, že si přečtou prvních třicet stránek a přesně...

19Bře
Recenze

Toyota CH-R: Moje první jízda s hybridem aneb Auto pro holky?

Když jsem si v osmnácti dělala řidičák, těšila jsem se, jak si za dvacet tisíc pořídím auto a budu jezdit. Smůla. Nevyšlo to. Je mi o deset let víc a za volantem jsem seděla všeho všudy...

11Bře
KnihyRecenze

RECENZE: Život, na který metr nestačí

Některé knížky mají za cíl vzbudit ve čtenáři silné emoce, jiné ukojit jeho chtíč po vznešeném jazyce a další třeba něčemu přiučit. A pak je tu minimálně ještě jeden typ knih....

25Úno
KnihyRecenze

RECENZE: Sto růží v bidetu

Divadelní režisérka je dnes stejně běžné povolání jako policistka nebo profesionální boxerka. Nikdo se nad tím nepozastaví, ale dříve, přesněji v šedesátých, sedmdesátých a...

12Úno
KnihyRecenze

RECENZE: Před pikolou za pikolou

Poprvé jsem četla o únosu dítěte v knize Manželé odvedle. Přečetla jsem ji za týden. Teď se mi do ruky dostala kniha novinářky Lindy Greenové Před pikolou za pikolou a ta vypráví podobný...

FOLLOW @ INSTAGRAM