V Česku způsobila revoluci ve zdravém stravování. Začala o něm psát v době, kdy u nás nebylo tolik informací jako dnes. Haně Zemanové se jako jedné z mála daří lidem vysvětlit, co jsou zdravé potraviny, jak lehce se dají sehnat i to, že rozhodně nejsou drahé. Stále ale existují lidé, kteří se v této problematice neorientují a pořád drží nesmyslné diety. Po přečtení tohoto rozhovoru snad ale takových lidí bude zase o něco méně. Hana je autorkou knih Biokuchařka, Bioabecedář a Nová Biokuchařka.
Hanko, napsala jste už tři knihy, co vás k tomu vedlo?
Když jsem psala před více než deseti lety svou první Biokuchařku, informací o kvalitě potravin byl nedostatek. A tak to tehdy byla průlomová kniha, které se prodalo přes čtyřicet tisíc kusů. Pomohla rozšířit informace o tom, co jsou to biopotraviny, jak funguje ekologické zemědělství a současně jsem chtěla dát lidem inspirativní recepty z opomíjených zdravých surovin – tou dobou totiž téměř žádné nebyly. Poté jsem vydala tlustou encyklopedickou knihu BioAbecedář, kterou média začala označovat za „biobibli“. V ní lze najít cokoli, co vás zajímá ohledně zdravého vaření, kvality potravin a také mnoho receptů. A konečně dnes, když je situace úplně jiná, informací o zdravém jídle je až příliš mnoho, často si protiřečí, lidé jsou z toho zmateni a ze zdravého jídla se dělá nesmyslně složitá věda, jsem na tuto situaci zareagovala svou třetí knihou, Novou Biokuchařkou.
Knihy jsou hlavně o jídle, což je v posledních letech velké téma. Myslíte si, že lidé stále vědí málo o zdravém stravování a především o kvalitních surovinách?
Myslím si, že za posledních deset let se zásadně zlepšilo povědomí o souvislostech mezi jídlem a zdravím. Doba, kdy lidé měli pocit, že „bio“ je jen zrní a není to nic pro pořádného chlapa, je snad už minulostí. Mám radost, že se rozmohly farmářské trhy, bezobalové prodejny, bylo rehabilitováno máslo a sádlo a do módy jdou regionální čerstvé a sezónní potraviny.
Dost se také zabýváte tématem, které se zdravými potravinami úzce souvisí a to je chemizace půdy.
Ano, i když se toho o výživě píše mnoho, málokdo si uvědomuje, jak úzce spolu souvisí to, co denně kupujeme s chemizací půdy, spodními vodami, zanikáním obrovského množství hmyzu a ptactva.
Může nějak obyčejný člověk dosáhnout toho, aby se s chemizací skoncovalo? Nebo aby se alespoň omezila na minimum?
Jedna z mála věcí, co můžeme ovlivnit, je výběr jídla, které denně jíme. Rovnice je velmi snadná: čím více nás bude konzumovat biopotraviny (ideálně české či evropské), tím méně chemie bude v půdě, ve vodě, ve vzduchu a i v lidském těle. V tomto směru může každý z nás pomoci. A zdravější stravou nepomáháme jen krajině, ale i svému zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace totiž více než polovina nemocí nějak souvisí s nezdravým jídlem.
Co jsou tedy biopotraviny?
Potraviny s předponou bio jsou naprosto normální potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem, který je šetrný a ohleduplný k přírodě i k lidskému zdraví. Před sto a více lety byly na světě jen biopotraviny a nikdo je nepovažoval za něco zvláštního či zbytečně luxusního. Dnes se stále ještě za „normální“ potraviny považují průmyslově zpracované potraviny, které pochází z chemicky ošetřovaných polí, potraviny, které jsou uměle ochucovány a obohacovány spoustou chemických látek. To, že takové potraviny považujeme za normální, je znak toho, že ztrácíme základní zdravý selský rozum a asi i pud sebezáchovy.
Dají se vůbec běžně sehnat?
Samozřejmě. Kdokoli chce dnes kupovat biopotraviny, má k tomu mnoho možností. Nejjednodušší jsou supermarkety, které už mají poměrně širokou nabídku, stejně tak i mnoho e-shopů či kamenných farmářských prodejen. Ekologičtější a i levnější cesta je najít si svého ekofarmáře a odebírat základní potraviny přímo z farmy. Je ale pravda, že zpočátku to může někomu připadat komplikované. V první fázi je třeba investovat určitý čas a zjistit si různé možnosti, jak nakupovat cenově dostupné a hlavně lokální biopotraviny. Výborné je zorientovat se například na www.kpzinfo.cz, www.adresarfarmaru.cz nebo na www.lovimebio.cz.
To je ale zapotřebí, aby lidé při nakupování více přemýšleli…
Možná, že postupně se nám bude měnit hierarchie hodnot a to, co se nám jevilo jako počáteční komplikace, se stane zdrojem nové síly, zdrojem dobrého životního pocitu. Protože to, co každodenně jíme či kupujeme, má vliv na to, zda bude více chemizované půdy a zda dalším generacím necháme spodní vodu s pesticidy, nebo se budou navyšovat hektary ekologicky obhospodařované půdy s větším množstvím hmyzu, včel, ptáků a čisté spodní vody. Když se mi takhle změnil můj postoj, pak už nevnímám shánění biozeleniny a biomasa jako komplikaci či zdržení. Naopak jsem šťastná, že už je dnes tolik moudrých zemědělců, od kterých máme možnost dobré potraviny nakupovat. A při každém jídle jim za to, co dělají, děkujeme.
Máte dvě děti. Ty také jedí jen bio?
Jedí to, co máme doma a domů kupujeme v podstatě až na úplné výjimky jen biopotraviny. Přes týden ale obědvají ve školní jídelně a neřeším ani to, co snědí, když jdou na nějakou oslavu. Snažím se, aby měly zdravé snídaně, svačiny i večeře, které doplní to, co často v jídelnách chybí: tedy dostatek kvalitní zeleniny, luštěnin, ořechů a semínek, domácí vajíčka, a také se snažím, aby se jim dostalo i často opomíjených potravin, jako jsou třeba jáhly, pohanka nebo špalda. Rovněž jednou týdně vařím biomaso. Dětem domů nekupuju barevné sladké limonády, uměle dochucované čaje, barevné sladkosti, fast food, polotovary, tavené sýry, levné uzeniny, a když jim občas koupím slazené mléčné výrobky, tak je mají spíše jako sladkost než jako „zdravou svačinku“.
Je důležité jen to, co jíme, nebo i to kde a jak jíme?
Možná vás překvapí, že třeba ajurvédští lékaři na prvních dvou místech řeší KDY a JAK jíme a až na třetí příčce CO jíme….Pokud totiž budeme jíst sebezdravější jídlo ve stresu, při chůzi nebo při náročných pracovních jednáních, tělo se pak jen těžko může soustředit na trávení a nedokáže živiny využít na obnovu buněk. Pro mě je důležité i prostředí, které si pro jídlo vytvoříme a tak si rádi hezky protřeme stůl, nikdy nemáme u jídla zapnutou televizi, máme pravidlo, že se neberou telefony a nevyřizují esemesky. Prostě jsme spolu, povídáme si a jíme. A když byly holky malé, tak jsem za nimi nikdy neběhala se lžičkou kolem stolu. Od malinka jsem je vedla k tomu, že se jí u stolu.
Co byste doporučila těm, kteří nemají peníze na to, aby jedli jen bio výrobky? Přeci jen jsou dražší, a navíc ne každý má možnost si pro biovýrobky někam dojíždět nebo objednávat z internetu.
Na první pohled se biopotraviny jeví jako dražší. Mám ale osobní zkušenost a znám i řadu rodin, kde vaří ze základních biopotravin a v celkovém rozpočtu jsou na tom stejně jako rodiny, které bio nejedí, kupují různé polotovary, fast food, průmyslově zpracované potraviny nebo chodí často do restaurací. Já třeba velkou většinu nabízených potravin v supermarketech vůbec nekupuju, protože je k ničemu nepotřebujeme. A tím šetříme hodně peněz. Vaříme jen ze základních potravin.
To ale lidem nevysvětlíte. Mají pocit, že zelenina na farmářských trzích je zkrátka drahá a ta v supermarketu chemicky ošetřená a dovážená je lepší, protože je levnější.
Zásadní problém je v tom, že důsledky špatného životního stylu včetně nezdravé stravy se neprojeví hned. Podobně jako když mnoho a mnoho let kácíte stromy, chemicky stříkáte pole a ničíte remízky. Dramatické následky v podobě sucha, úbytky včelstva a výskytu pesticidů ve spodních vodách se projevují s velkým zpožděním. A proto je potřeba se něco o souvislosti mezi jídlem a zdravím dozvědět a přehodnotit, za co chceme dávat dávat peníze a do čeho investovat. Každý z nás, kdo preferuje zdravou stravu, tak zároveň s tím investuje nejen do svého zdraví a zdraví svých dětí, ale hlavně do životního prostředí. Je to investice, díky níž naše děti budou možná žít v méně zamořeném prostředí. To je docela dobré si uvědomit, když kupujeme zbytečnosti a věci, které znečišťují svět. Mě osobně mrzí, že lidé často dávají velké částky za nejrůznější technické novinky, za auta, mobily, dovolené, super drahé hračky pro děti a do kvalitních potravin se jim investovat nechce. Nerozumím tomu, protože poctivé potraviny jsou přeci hlavní prevencí jakýchkoli nemocí a navíc jsou každodenním zážitkem v podobě pravých chutí a vůní, jsou oslavou darů přírody.
Jak je to tedy ve skutečnosti s cenou potravin `levné versus drahé`?
Biopotraviny mají normální, skutečnou cenu. Naopak běžné potraviny jsou příliš levné. Spotřebitelé si na nezdravě nízké ceny zvykli a mají pocit, že jsou normální. Nejsou, protože například zemědělec, který používá chemické pesticidy, nenese zodpovědnost ani náklady za to, že ničí spodní vody pro budoucí generace. Ale my všichni platíme z daní nové čističky a nové technologie a výzkum, co s tím vším dělat. Ekologičtí zemědělci a výrobci přírodních biopotravin tuhle zodpovědnost nesou, neničí půdu, vodu, vzduch, naše zdraví a naopak investují do péče o ekosystém a o biodiverzitu. A takto vyprodukované potraviny nejsou drahé, ale mají spravedlivou cenu. Navíc kdysi byli lidé zvyklí vynakládat mnohonásobně větší část svých příjmů na jídlo a považovali to za naprosto normální.
A nesouvisí to i s tím, že se zbytečně přejídáme?
Samozřejmě, na vyšší cenu biopotravin se dá dívat i jinak. Podle lékařů je základním problémem české populace právě přejídání. Kdybychom nakupovali menší množství jídla, mohli bychom jíst téměř vše v biokvalitě, a to za stejný obnos peněz jako dáváme za kupování velkých, extra výhodných balení. Navíc jíte-li plnohodnotné potraviny a žijete přirozeně zdravým životním stylem, šetříte peníze za potravinové či multivitaminové doplňky, preparáty na hubnutí nebo za plastické operace. Myslím si, že problém není v tom, že by biopotraviny byly svou cenou nedostupné, ale v tom, že většina lidí má stále málo informací o rozdílech v kvalitě potravin a zdravé jídlo se stále ještě nedostalo na přední místa v žebříčku našich hodnot.
Co vás kromě biopotravin, dětí a psaní knih baví?
Baví mě můj každodenní běžný život, který jsme si vytvořili. Baví mě péče o děti, o domov, o zahradu, stejně tak miluji svou práci, v zimě mě baví každý den topit v kamnech a vařit si čaje z našich bylin, hovět si doma a číst si, chodit denně na procházky do okolních lesů a luk, na jaře zas ráda trhám různé jedlé plané byliny, miluji celý cyklus roku v naší zahradě, baví mě si doběhnout pro čerstvé bylinky, než jdu servírovat večeři, baví mě věšet prádlo v zahradě, baví mě, že spíme v úplném tichu a tmě a díky tomu vidíme často nebe plné hvězd. Takové nebe poseté hvězdami vlastně z velkoměst zmizelo kvůli pouličnímu osvětlení a asi je to škoda. Něco důležitého o tom, co nás přesahuje, pak ze života mizí.
Máte čas také odpočívat? Kam nejraději jezdíte na dovolenou?
Po čtyřicítce se mi to nějak změnilo a už pár let se učím žít v příjemnějším rytmu, kdy odpočinek a „malá dovolená“ je součástí mého každodenního života. A na dovolenou jezdíme rádi do hor na túry nebo někam na ekofarmy, na kola nebo vlastně kamkoli. Ale náš život nestojí na dovolených, ale spíše na příjemnosti všedních dnů.
Máte krásnou postavu. Přesto nevěřím, že jste zastánkyní diet.
Nedržím žádnou dietu. Naposledy jsem držela nějaké diety tak před 25 lety a vedlo to jen k větší váze a vnitřní nepohodě. Jím normální kvalitní potraviny. Denně vařím čerstvá jídla, jím s rodinou a nikdy nepočítám žádné kalorie. Ale asi je pro mě už úplně přirozené, že některá nezdravá jídla vůbec nejím, stejně tak nejím pozdě večer. A nedělám to kvůli váze, ale protože se pak druhý den cítím plná energie. Ale pravdou je, že jsem zdědila po mamince i babičce přirozeně štíhlou postavu, takže mám stále podobnou postavu už přes dvacet let.
Dietu asi stejně nemá cenu držet, že? Po ní vždycky následuje jojo efekt.
Doporučuji nedržet žádné diety jen kvůli hubnutí. Ideální je touha k celoživotní změně životního stylu, touha žít spokojeněji bez zbytečných zdravotních problémů, které způsobuje nevhodná strava. Přirozeně štíhlá postava a lepší zdraví se pak dostaví dříve nebo později jako přirozený vedlejší efekt, aniž byste museli stále myslet na kilojouly.
Píšete v současné době nějakou knihu?
Pracuji na nové knize, ale ještě nejméně rok a půl na ní pracovat budu, takže zatím nebudu říkat, o jakou knihu se jedná. Vždy potřebuji plně žít tématem, o kterém píšu a někdy nedokážu odhadnout, jak se to bude s mými knihami a s mým životem vyvíjet. Tak někdy překvapuju i sebe sama.
Foto: Martin Matěj
Odkaz článek o knihách Hany Zemanové najdete ZDE.
Related articles
Napsat komentář