KnihyRecenze

Recenze: Knihkupec z Kábulu

Åsne Seierstadová, autorka knihy, strávila čtyři měsíce v afghánské domácnosti, aby napsala knihu o tom, jak v této zemi funguje každodenní život. Knihkupec Sultán Chán nechal tuto ženu vplout do svého života i do života jeho manželek a příbuzných. Mohla se pohybovat, kde chtěla. Měla veškerou volnost. V této domácnosti však byla jedinou ženou s takovými výsadami. Zdá se vám to neuvěřitelné? Nejste sami.


Kázat vodu a pít víno

Sultán Chán chápe své životní poslání ve vzdělávání lidí a zároveň chce, aby měli možnost se všichni svobodně vyjadřovat. Jenže doma se chová úplně jinak. O všem rozhoduje jenom on sám, a tak když si chce pořídit druhou ženu, ta první nesmí protestovat, přestože to pro ni znamená nejenom potupu, ale hlavně ztrátu mnohých výsad. Jeho první žena se cítí být odvržená, zapomenutá, stará a k ničemu. Chán sice nemá rád burky, ale vzdělané ženy jsou pro něj také tabu. Ano, tato rodina je plná kontrastů.


Vydání knihy se neobešlo bez problémů

Je s podivem, že se západní ženě vůbec podařilo do afghánské rodiny proniknout. Této výsady se nedostane jenom tak někomu, pokud se tedy západní žena nestane manželkou některého z afghánských mužů, potažmo nestane-li se ženou muslima. Díky Seierstadové máme (máme?) jedinečnou možnost vidět Afghánistán takový, jaký skutečně je. Respektive takový, jakým byl. Kniha poprvé vyšla v roce 2002 a vzbudila obrovský ohlas. Jenže už dva roky po jejím vydání přišli někteří lidé s tím, že je zfalšovaná. Že si autorka všechno vymyslela. To je ostatně předmětem spekulací do dnešních dnů. Naopak pravou je, že po vydání knihy se onen knihkupec, o němž kniha vypráví, rozhodl, že se vydá do Norska a obviní autorku knihy z lživých informací. Chtěl také napsat vlastní verzi knihy, k tomu ale nedošlo.


Reportáž nebo beletrie?

Novinářka Åsne Seierstadová dodnes čelí velké kritice především za to, že v knize nevyjadřuje své názory ani dění v rodině nijak nekomentuje. Její příběh nepůsobí jako reportáž z místa dění, ale spíše jako soubor historek, z nichž může být fikce okořeněná trochou pravdy. Pozoruhodné je rozhodně i to, že jí bylo knihkupcem dovoleno pohybovat se i ve světě mužů, což je afghánským ženám zakázáno. V knize se ani nezmiňuje o tom, jak byla rodinou přijata a proč vůbec měly chuť se jí její členové se svými starostmi a pocity svěřovat. Pokud novinářka napsala pravdu, pak jde o velmi zajímavý příběh, který Afghánistán vykresluje po 11. září 2001 jinak, než si ho možná představujeme tady v Evropě, respektive na západě. Jde-li ale o fikci, pak je to zajímavý soubor povídek o tom, jak si život v Afghánistánu norská autorka představuje, když lehce popustí uzdu své fantazii. V obou případech je to ale poutavé čtení.

Knihu Knihkupec z Kábulu vydalo nakladatelství Absynt v roce 2022.


Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

FOLLOW @ INSTAGRAM