Nebudu vám lhát, ostatně to nemám ani v povaze. Tahle kniha se čte neuvěřitelně těžce. Ne z hlediska jazykového, v tomto ohledu příběh plyne přesně podle tempa, které mi vyhovuje. Ale je-li řeč o tématu, je to velmi psychicky náročné čtení.
Bezmezná důvěra ničí životy
Poupátka Hany D. Lehečkové totiž vypráví o zneužívání dospívajících dívek, které si vůbec neuvědomují, že jsou zneužívané. Jedenáctiletá Františka má školu ráda, hlavně dramatický kroužek, do kterého chodí i se svou nejlepší kamarádkou Magdou. Magda do dramaťáku chodí jenom z nudy nebo kvůli své kamarádce, ale Františka divadlem žije. Chce mu obětovat celý život, aby byla tou nejlepší herečkou na světě, a to i přesto, že v dramaťáku je tou vyvolenou jiná dívka. Dívka hubená, křehká, něžná, přesný opak jí samé. Ale Mirek, vedoucí kroužku, je pro ni modlou a splní každé jeho přání. Je dokonce schopná mu vyhovět i v případě, kdy ji požádá, aby si lehla k němu do spacáku a nechala se `nevinně` objímat. Přeci to dělalo tolik dívek před ní a žádná s tím neměla problém. Že ji chce Mirek objímat, je přeci výsada.
Nic se neděje, děje se to přeci všem
Snad každý starší žák na škole tuší, že Mirek dělá něco špatného, ale všemi je to tiše tolerováno, dokonce i rodiči, kteří se odmítají zbavit představy, že Mirek, všemi milovaný a obdivovaný, jediný starší člověk-učitel, kterého děti na škole zbožňují a kvůli němuž se do kroužku všichni těší, by mohl dělat něco špatného. Vždyť se přeci až tak moc neděje.
Ale děje se toho hrozně moc. Magda už pomalu začíná tušit, že je něco špatně, ale když se to Františce snaží vysvětlit, pokaždé se setká s nepochopením. Františka ještě nemůže a ani nechce chápat, co je na Mirkovi špatně. Že je špatně, když žákům nalévá alkohol. Že je špatně, když své svěřenkyně nechává tančit jen ve spodním prádle, aby si je mohl točit. Že je špatně, když komentuje jejich křivky. Že je špatně, když si rád sahá na jejich rostoucí poprsí. Vždyť je to člověk, jenž dlouhá léta vede dramatický kroužek, který se mu nejednou podařilo proslavit.
Mlčení je tou nejhorší možnou volbou
Děti nechápou. Děti ani nemají povinnost chápat. Tuhle povinnost mají starší, jejich rodiče, ostatní učitelé. Další starší žáci, kteří moc dobře vědí, o co tu jde, ale i oni k Mirkovi chovají natolik velkou úctu, že raději o jeho chování mlčí.
Špatně je úplně všechno. Františka je toho živým důkazem. Z veselé dívky plné snů a plánů se stává úplně někdo jiný. Její svět se pomalu začíná rozpadat. Ostatně jako svět jejích kamarádek a spolužaček. Nic není jako dřív, nic není jak bejvávlo, zpívá kapela Chinaski v jedné ze svých písniček, a kdybyste si pro tuto knihu chtěli vybrat hudební podkres, hodil by se právě tento úryvek.
Dětství jde stranou
Autorka píše bez zbytečného sentimentu a patosu. Zaznamenává jen fakta, která svižně odsýpají. Přímou řeč zapisuje formou dialogů, jak je známe například z divadelních scénářů. Kniha je psána celá z pohledu jedenáctileté Františky. Její jazyk ale není tak dětský, jak bychom si mohli představovat. Čím hlouběji se do příběhu ponoříme, tím více si uvědomujeme, že Františka už dávno nepůsobí jako malá slečna, ale jako dospívající dívka, která hledá samu sebe.
Kniha je doplněna o několik velmi zdařilých ilustrací, jejichž autorem je manžel Lehečkové Ondřej Dolejší. Použil pro ně techniku digitální koláže, kterou již prezentoval například v knize Svatá hlava, doplněnou o kresbu inspirovanou vyrývanými obrázky.
Talentovaná a oceňovaná
Hana D. Lehečková (1990) je držitelkou Ceny Jiřího Ortena, kterou získala za svou novelu Svatá hlava (2020). Vystudovala obor Teorie a kritika na pražské DAMU. V roce 2012 vyhrála se svou hrou V(ý)chod dramatickou soutěž Švandova divadla. V roce 2018 debutovala titulem Co se děje v Podpostelí. Kromě divadelních her a novel se věnuje také rozhlasu. Její seriál Vesmírné putování komety Julie uvedl Český rozhlas v roce 2018 jako vůbec první živě čtení legendárního Hajaji, který měl rozhlasovou premiéru už v roce 1961. Tehdy mu propůjčil hlas velikán českého filmu Vlastimil Brodský.
Knihu Poupátka vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2021. Přečtěte si i další recenze na knihu.
Foto: archiv
Napsat komentář