KnihyRecenze

Recenze: Za oponou války

Být válečným zpravodajem znamená riskovat život, žít jako nomád a nemít jistotu ničeho. Stát se totiž může cokoliv. A kdykoliv. Jakub Szántó si tohle všechno uvědomuje, přesto pro něj není nic důležitějšího než prostřednictvím reportáží nezkresleně informovat veřejnost o tom, co se ve světě děje.

 

Běží tam, odkud všichni utíkají

Byl téměř u všech válečných konfliktů v posledních sedmnácti letech. Zažil izraelsko-palestinský konflikt, válku v Jemenu, povstání v Sýrii, somálské piráty, arabské jaro a mnoho dalších nebezpečných situací. Nespočetněkrát riskoval život, aby mohl do Česka poslat unikátní reportáž o tom, co se ve válečné zóně zrovna děje. Se svými kameramany jezdí po celém světě a kdykoliv odjíždí daleko od domova, nikdy neví, zda se vůbec vrátí. Někdo by si mohl myslet, že takový člověk nemůže mít ani rodinu. Ale opak je pravdou, se svou ženou, rovněž novinářkou, Lenkou a dvěma malými syny, žije v izraelském Tel Avivu. Už to samo místo není úplně bezpečné.

 

Není žádné zítra

Izrael je od konce devatenáctého a především od poloviny minulého století v konfliktu s palestinskou samosprávou a tak hrozí raketové a nezřídka taktéž teroristické útoky. On i jeho rodina musí být neustále připraveni schovat se v případě potřeby do krytu. Nikdy totiž nevědí, do jakého dne se probudí. Přesto jeho rozhodnutí působit jako zahraniční zpravodaj na Blízkém východě podporuje i jeho žena. A že to není vůbec jednoduché. Když musí odletět do válečné zóny, dozví se to většinou jen pár hodin předtím. Nemůže si nic plánovat, neexistuje žádné zítra. Rozhodující je to, co je tady a teď. Nic by ale neměnil. Pro své povolání se narodil.


Bez sarkasmu a ironie to nefunguje

Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě je prvotina Jakuba Szántó. Za kterou byl také oceněn. Získal cenu Magnesia Litera. Kniha totiž není jen přehledem konfliktů, kterých se účastnil a co v nich prožil, ale jakožto vystudovaný historik se Jakub Szántó snaží svým čtenářům všechny převraty, revoluce, války a teroristické činy zasadit do historických a společenských souvislostí. I když to není lehké čtení, Szántó svému vyprávění dodává sarkastický a sebeironický tón. Humor mu totiž rozhodně nechybí, bez něj by ani nemohl dělat to, co dělá. Byl svědkem tolika strašlivých událostí, že kdyby se nad ně nedokázal povznést, nedokázal by ani normálně fungovat. Nezapadl by mezi nás, obyčejné lidi, kteří ani v nejmenším netuší, co válka znamená. Humor mu pomáhá přežít a nezbláznit se.

Součástí knihy je i obrazový doprovod, který čtenáři pomáhá utvořit si celistvý obrázek o tom, co Jakub Szántó dělá a jak vypadá jeho život v `terénu`.

 

Dokud nezazvoní telefon

Kniha není určená jen těm, kteří se zajímají o zahraniční zpravodajství nebo novinařinu. Je psána pro všechny, kterým není jedno, co se ve světě děje, a chtějí porozumět a zároveň se dozvědět něco o povolání, které většina obyčejných lidí považuje za bláznovství. Mezi novinářem a válečným zpravodajem je totiž obrovský rozdíl. Jeden si žije v pohodlí, odbyde si svých osm nebo devět hodin v práci a následně jde večer do hospody popovídat si o tom, jaký měl těžký den a co všechno ho štve. Ten druhý nemá osmihodinovou pracovní dobu a nejde večer do hospody popovídat si o tom, jak těžký život má. Točí totiž reportáže o tom, jak těžké, skutečně těžké, to mají všichni ostatní, ne on sám, a má-li štěstí, dožije se toho, že aspoň občas vidí svou rodinu a jednou dvakrát do roka si může decentně vyhodit z kopýtka s přáteli. Dokud mu zase nezazvoní telefon a nebude na sebe muset obléct patnáctikilovou neprůstřelnou vestu.

 

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

FOLLOW @ INSTAGRAM