Kdykoliv jdu do Disku, vím, že to bude skvělé. A možná ještě lepší. Absolventi třetích a čtvrtých ročníků katedry činoherního divadla vždycky předčí má očekávání. Ale to, co jsem zažila tentokrát, nejlépe vystihuje výraz šokující.
Sado maso v přímém přenosu
Přesně takové je představení Krev na krku kočky. Hra není jenom šokující, mnozí puritánsky či konzervativně založení lidé by dokonce řekli, že je fatálně pobuřující. Když jsem seděla v první řadě a pozorovala, co se děje na jevišti, dva metry ode mě, nemohla jsem si nevzpomenout na představení, o němž jsem před čtyřmi lety četla. Ježíš v něm znásilňoval muslimskou ženu. Toto představení kdysi uvedlo Divadlo Husa na provázku v Brně. No… v tomto představení sice Ježíš muslimku ani nikoho jiného neznásilňuje, násilí, i toho sexuálního je ale skutečně plné jeviště. K tomu si přidejte pár špetek sado maso praktik a nahoty, ještě víc špetek vulgární mluvy a bohatě vše zasypejte lidskou hloupostí, malostí a omezeností.
A přidejte k tomu lžičku psychedelického dramatu Climax Larse von Triera.
Výročí se musí oslavit
Krev na krku kočky byla vytvořena dle předlohy německého režiséra, scenáristy a dramatika Rainera Wernera Fassbindera. Ten bezpochyby patří k nejvýznamnějším filmovým tvůrcům druhé poloviny dvacátého století a představitele německé nové vlny. A letos v červnu uplynulo čtyřicet let od jeho smrti. Právě proto vznikla tato hra.
A pravděpodobně není ničím, co jste doposud na českých jevištích viděli. Pokud jste tedy nebyli na onom zmíněném brněnském představení, které vyvolalo tolik bouřlivých diskuzí. Krev na krku kočky trvá zhruba hodinu a půl, ale dojmů si odnesete tolik, jako byste v divadle seděli celý den a celou noc.
Marilyn Monroe jako nepopsaný list
Jednou z postav je Marilyn Monroe. No spíš je to prázdná schránka bez jakýkoliv znalostí, emocí a inteligence. Jen nasává to, jak se lidé kolem ní projevují a chovají. Nasává do sebe slova, ale nerozumí jim. Nerozumí lidem. Nerozumí jejich vlastnostem a tomu, co dělají. Ale kdybyste se z ničeho nic ocitli na Zemi, v takové společnosti, jaká se schází i v této inscenaci, asi byste ani porozumět nechtěli.
Je to geniální a děsivé zároveň. Občas jsem měla chuť zakrývat si oči a zacpávat uši. Buší mi srdce, modlím se, aby hra skončila. Zároveň ale nechci, aby vůbec někdy skončila. Je to zážitek, který nejde popsat. Běžte se na tuhle hru podívat a přesvědčte se sami, co studenti třetího ročníku DAMU dokážou.
Premiéra: 16. 9. 2022
Více se o hře a termínech repríz dozvíte na oficiálních stránkách divadla.
Foto: Divadlo Disk
Napsat komentář