Jméno Václav Bolech vám možná nic neřekne, ale když zmíním instagramový účet onlinespanelsky.cz, už nejspíš chápete. Řeč je o člověku, který během covidu zaujal Česko jako lektor španělštiny. Na sociálních sítích zábavnou formou učil Čechy základům jazyka, který si sám před lety zamiloval. A učí ho stále a pořád dokáže bavit. Hlavně proto, že jsou jeho učební metody neotřelé a mají pramálo společného s tím, s čím se setkáváme ve školách. Bonusem je, že vám vysvětlí španělštinu pomocí aktuálního dění u nás i ve světě. Václav ale nemá jenom instagramový účet, učí širokou veřejnost i jinak, ale vždycky tak, aby lidi jazyk nikdy nepřestal bavit.
Kde ses naučil španělsky?
V 15 letech jsem odjel zcela sám studovat do Španělska. Neuměl jsem ani anglicky, natož španělsky. Byla to ta největší škola života. I přes strachy malého kluka jsem se postupně dopracoval na tu nejvyšší úroveň. Pak jsem studoval rok univerzitu v Madridu, pak chvilku i univerzitu ve Vigu. A mezitím jsem se ještě učil italsky na škole ve Florencii. Mám okolo deseti certifikátů a diplomů.
A jak si dokázal zvládnout strach `z neznámého`? Nebo takhle, měl jsi vůbec strach? Začít žít v jiné zemi, když člověk neumí žádný cizí jazyk, musí být hodně náročné.
Bylo to velmi náročné a neslo to s sebou i hodně slz a pocitů ztráty kontroly a strachu. Přeci jen si lidé často hledí svého a rodiče, co by vám pomohli, jsou tisíce kilometrů daleko. Ale to je vlastně to, co vás nejvíce osamostatní a postaví na vlastní nohy.
Co tě vedlo k tomu učit španělsky celou Českou republiku?
Nejvíc mě na tom asi baví to, jak dávám lidem nový koníček, novou zálibu. Otevírám jim nový svět. A je to neskutečně těší. Učím už přes dvacet let. A když přišel covid, musel jsem vymyslet něco nového. Vymyslel jsem originální video lekce na virtuální tabuli v rámci mé jazykové školy onlinespanelsky.cz.
Jak dlouho už vlastně máš vzdělávací Instagram?
Všechno začalo v době covidu. Nyní už to bude skoro 5 let. Před Instagramem vznikl projekt onlinespanelsky.cz, pak přišla výuka italštiny na onlineitalsky.cz a s tím se svezlo i mé nakladatelství hablamos.cz, kde vyrábím fyzické produkty na výuku jazyků. Navázal jsem na to profilem na Instagramu, kde se snažím každý den dávat různé dobroty ze světa španělštiny. Někdy jen vtipné a zajímavé věci, jindy plnohodnotné vzdělávací lekce.
Co tě k němu vůbec vedlo?
Myslím, že to byla ta láska k jazyku. Když jsem odjel do Španělska, zamiloval jsem si tu kulturu, tu všudypřítomnou radost. Zjistil jsem, že mi to dává do života takovou těžko popsatelnou lehkost. A chtěl jsem ji předávat dále. Proto jsem začal učit španělštinu. Samozřejmě je to i nesmírně důležitý jazyk. Druhý nejpoužívanější na světě.
Jak jsi věděl, co na lidi bude fungovat?
Dvacet let praxe učení španělštiny mi dalo jasný obrázek, co lidi baví, co je pro ně nejtěžší pochopit, u čeho se vždycky zasmějí, co je dlouho trápí a v čem chybují. Tahle znalost smíchaná s mou kreativou a trochu rebelstvím dala vzniknout spoustě online i fyzickým produktům, kde právě na toto narážím a vysvětluji.
Vedeš i živé kurzy?
Vedu, ale nyní se více soustředím na online video lekce a výrobu dalších vzdělávacích produktů.
A jaké vzdělávací produkty máš?
Video lekce, deskové hry, pexesa, domina, plakáty s přehledem gramatiky, puzzle, hry na slovesa. Vše pro začátečníky i pokročilé na různé jazyky.
Co jsi dělal předtím?
Já měl celý život dvě práce. Výuka španělštiny byla dlouhou dobu jen koníčkem. Pracoval jsem v marketingu ve velkých firmách jako Plzeňský Prazdroj, Moneta, L‘Oréal, Festina…
Takže jsi opustil jistotu a udělal jsi krok do neznáma? Nebo sis byl jistý, že výuka jazyků vyjde?
Brutální krok do neznáma. I když jsem to dělal přes patnáct let, stejně netušíte, jaké to bude se tomu věnovat naplno a jestli vás to doopravdy uživí. Být zaměstnán, a ještě ve velkých stabilních firmách, je uklidňující jistota, díky které se v klidu vyspíte. Ale budujete sny někoho jiného.
Proč sis vybral zrovna španělštinu?
Chtěl jsem nějaký románský jazyk. Španělština je svým postavením mezi světovými jazyky jasná volba a jasná priorita. Počet mluvících stále roste. A ve Španělsku je krásně. Takhle nějak mi to bylo aspoň vysvětleno. Takže mi k tomu trochu dopomohli rodiče a moje dětská touha jet za teplem.
Kdybys měl srovnat Španěly a Čechy – jaké jsou mezi námi největší rozdíly?
Asi do očí bijící rozdíl je třeba to, že ve Španělsku se na vás usměje paní prodavačka a je na ní vidět, že je šťastná a těší se z každého dne svého života. Tady u nás jsem toto ještě neviděl. My jsme jinak dost uzavření. Ve Španělsku se s vámi bude vesele bavit cizí pán v tramvaji.
Vytvořil jsi i hry, při kterých se mohou lidé učit italsky, francouzsky, anglicky a německy. Všechny tyhle jazyky ovládáš stejně jako španělštinu?
Neovládám. Já jsem primárně španělštinář. Italské produkty si také dělám sám s případnou pomocí kontroly od kolegů z univerzity. Ale na ostatní jazyky si najímám profíky na pomoc s překladem a tak.
Máš chuť se naučit nějaký cizí jazyk stejně, jako umíš španělštinu?
Chvíli jsem se snažil studovat čínštinu, ale pak to přebyla právě italština. Nyní se snažím docela najít v řečtině. Začíná se mi tam na ostrovech nějak líbit.
Děti mají povinný cizí jazyk už od základky. Mnohé z nich ale učení se cizím jazykům ve škole nebaví. Čím to je? Já měla třeba španělštinu až na střední, ale stejně si pamatuju jenom zlomek.
Pokud děti něco nebaví, může to být trochu vina buď lektora nebo toho materiálu, se kterým studují. Získat si zájem dětí je samozřejmě občas těžké, ale i z nudné látky se dá vytáhnout něco zajímavého a tím začít. Já se právě u svých produktů snažím hodně dávat důraz na ty zajímavé poznatky.
Říká se, že jazyk se naučíš jenom tak, že vyjedeš do světa. Je to pravda?
Není to pravda. Zažil jsem pár lidí, kteří vyjeli do země, byli tam 2 roky, vrátili se a neumí vůbec nic. Nemyslím si, že by na to neměli „buňky“. Je to hodně o tom, jak jsi tomu všemu otevřený, jakou pro to máš chuť, co tě na tom vlastně baví, a jak jsi pozorný a máš vůli. Znám i holku, co se naučila jen ze seriálů a mluví perfektně. Ale samozřejmě daleko lépe se člověk naučí přímo v té zemi. Ideální je mít i lektora, který umí správně učit a jazyku rozumí.
Existuje nějaká jasně daná míra, kolik času bych denně nebo týdně měla jazyku věnovat, abych se ho skutečně naučila a netrvalo to půl života?
Míra je hodně individuální. Pokud by se ale opravdu člověk chtěl posouvat a učit, tak by neměl vynechat déle než tři dny, kdy k tomu zase zasedne a zkusí si něco zopakovat nebo naučit něco nového. Dneska existuje třeba populární Duolingo. Ovšem to ti nic nevysvětlí a ve španělštině tam máš hodně latinsko-americký slovíčka. Raději bych měl při ruce i jiný materiál.
Máš nějakou ‘radu nad zlato’, když bych se opravdu chtěla naučit nějaký jazyk?
Obklop se tím jazykem. Poznej nové písničky v tom jazyce, kup si knížku (klidně tu dvojjazyčnou). Mrkni na filmy bez dabingu. Sleduj nějaké profily na Instagramu, které ten jazyk učí. Zkus nějaké vzdělávací hry, jestli jsou v tom jazyce. Jeď do té země a hledej, co tě tam baví. Zkoušej mluvit (i kdyby to byly jednoduché věty). A samozřejmě i kvalitní lektor ti pomůže. Není cílem mít rodilého mluvčího, ale spíš aby uměl učit a rozuměl tomu.
Foto: Václav Bolech
Napsat komentář