Ne že by se toho u nás v Česku konalo málo, avšak nikdy není na škodu zhlédnout i nějakou zahraniční výstavu. Já před pár týdny zavítala do pařížského Centre Pompidou na výstavu Francise Bacona.
Zpátky po více než dvaceti letech
Galerie moderního umění a kulturní centrum Centre Pompidou přináší po výstavách Marcela Duchampa, Reného Margitta, Andrého Deraina a Henriho Matisse díla dalšího významného umělce 20. století. Britský figurativní malíř Francis Bacon se naposledy v tomto muzeu objevil v roce 1996. Od té doby uplynulo více než dvacet let a tak je na čase si opět připomenout jeho malby, na kterých pracoval od roku 1971.
Čím se liší od ostatních?
Výstava se zaměřuje na to, jak jeho literární činnost ovlivňovala jeho výtvarné počiny. Jednotlivé obrazy se vyznačují zejména figurativní malbou, avšak zcela jinou, než na kterou jsme zvyklí například u Egona Schieleho nebo Luciana Freuda. Na všech obrazech se sice objevuje jeden hlavní motiv – člověk, ale zcela netypickým způsobem. I proto je často řazen mezi představitele takzvané nové figurace, ačkoliv tento umělecký směr oficiálně neexistuje.
Děs a utrpení
Francis Bacon zobrazuje obličeje a postavy v mezních situacích, zdeformované, plné děsu a v ohrožení života. Často v nás proto jeho obrazy zobrazují hrůzu, strach a také svíravý pocit, jenž v nás zůstává ještě dlouho poté, co jeho dílo zhlédneme. Myšlenkami jsme totiž stále u něj, jelikož se nám obrazy snadno vryjí hluboko do paměti.
Pokud chcete výstavu Francis Bacon: Books and painting navštívit, máte čas do 20. ledna 2020.
Více se o výstavě dozvíte ZDE.
Related articles
Napsat komentář