Říjen v kinech

Co nás tento měsíc v kinech zaujalo nejvíc? Zde vám přinášíme šest filmových tipů, které by vaší pozornosti rozhodně neměly ujít.

Parazit

Za mě jeden z nejlepších filmů posledních let. Jihokorejské drama je napínavým příběhem, který vypráví o střetu velmi bohaté a velmi chudé rodiny. Co jsou ochotni udělat chudí, aby si vydělali? A jak daleko jsou připraveni ve svém plánu zbohatnout zajít? Stejně jsou na tom ale i bohatí. I ti mají své ambice a jejich touha po dokonalosti je mnohdy zažene tam, kde se nikdy ocitnout nechtěli. Na samotném psychickém i fyzickém dně. Parazit získal Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes a podle mnohých jde o nejvtipnější a nejdramatičtější snímek od dob Pulp Fiction Quentina Tarantina. Plně souhlasím.

Premiéra 3. 10.

Narušitel systému

Existují děti, kteří se svými rodiči/rodičem žít nemohou, ačkoliv ho mají. Jsou totiž nezvladatelné, agresivní a naprosto sociálně neadaptibilní. Trpí silnou psychickou poruchou a systém je na ně krátký. Nic nepomáhá a dítě tak vyrůstá bez lásky i příbuzných. Nikdo s ním totiž nechce mít nic společného. Takovým dětem se v Německu říká narušitelé systému. A právě takovým narušitelem je i devítiletá Benni. Jestli s vámi tenhle film nepohne, tak nejste normální. Narušitel systému musí zacloumat psychikou a emocemi i toho nejotrlejšího diváka.

Premiéra 3. října

Synonyma

Jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku. Synonyma jsou částečně autobiografickým příběhem mladého izraelce Yoaha, který se po povinné vojenské službě odstěhuje do Paříže, kde se také chystá usadit natrvalo. Chce se stát plnokrevným Francouzem, a proto přestává mluvit hebrejsky a učí se francouzsky, například i tím, že si neustále opakuje synonyma. Snímek se zaměřuje na hledání sebe samých, ztracené identity a lidské vykořeněnosti. Ale rovněž je satirou na vojenský aspekt současného života v Izraeli a parodií na sladký život dnešních Pařížanů.

Premiéra 10. 10.

Budiž světlo

Hodně oceňovaný i hodně kritizovaný slovenský snímek je vhledem do jedné nábožensky založené rodiny, kde vztahy nefungují tak, jak by měly. Hlava rodiny (Milan Ondrik) odjíždí za prací do Německa a svou manželku a tři děti tak často nechává doma samotné. Ti mají sotva na živobytí. Navíc se jeho nestarší syn (František Beleš) zaplete do smrti jeho kamaráda. Rodina se rozpadá a otec tří dětí stejně jako jeho syn si nebezpečně zahrává se zákonem. Co by ale pro záchranu rodiny neudělal… Do cesty se mu ale staví církev i policie. Milan Ondrík si z letošního Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary odvezl cenu za mužský herecký výkon.

Premiéra 10. října

U Zlaté rukavice

Na tomhle filmu není nic hezkého. Je totiž podle děsivých skutečných událostí, přesněji o hamburském vrahovi Fritzu Honkovi, který v polovině sedmdesátých let zabil a zohavil čtyři prostitutky. Části mrtvol pak schovával u sebe v bytě, kde to také pořádně zapáchalo. Kdo je zvyklý koukat na horory, kde se hlavy motorovou pilou řežou jako na běžícím páse, zřejmě nijak zvlášť násilnostmi (které ale skoro nejsou vidět) překvapen nebude. Kdo ale zvyklý není, tomu doporučujeme zvracecí pytlík s sebou. A dobrá rada na závěr – nejezte před filmem párky. Ani po něm.

Premiéra 17. října

Staříci

Pro mě velké české překvapení. Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička v hlavních rolí předvádí skutečně úctyhodné herecké výkony. Válečný veterán a politický vězeň Vlastimil Reiner, kterého Schmitzer ztvárňuje, se po mnoha letech vrací do Česka, aby se pomstil tomu, kdo jemu a mnohým dalším kdysi zkazil život. A má mu v tom pomoci právě jeho dlouholetý kamarád (Ladislav Mrkvička). Že to nebude tak jednoduché, je jasné už od počátku. Vlastimil Reiner je totiž na vozíku, a i když si v mnohém poradí sám, bez kamaráda se v tomto případě neobejde. Snímek má svižný děj, kdy se pomalu, ale jistě komedie mění v pořádné drama. Je to jakási česká road movie. Divák v napětí očekává děje následující, s oběma hrdiny soucítí a tak doufá, že k tomu nejhoršímu nedojde. Dojde? To si už musíte zjistit sami.

Premiéra 17. října

Foto: Narušitel systému, Film Europe