Poprvé na Letní filmové škole

Být ve třiceti letech poprvé na Letní filmové škole je ostuda. Pro mě, jako pro filmového nadšence určitě. Letos jsem ale konečně karlovarský filmový festival vyměnila za 45. Letní filmovou školu v Uherském Hradišti a troufám si tvrdit, že se z toho stane tradice.

Když máte velká očekávání…

Málem jsem zase nedorazila, ale na poslední chvíli jsme se přeci jenom s přítelem Petrem sebrali a udělali si výlet na motorce. Předpověď počasí však byla krajně nepříznivá. Měli padat snad i trakaře. Během naší čtyřhodinové jízdy nás ale naštěstí kromě menší spršky u Olomouce nic horšího nepotkalo. Ale zpátky k festivalu. Čekala jsem od něj hodně a musím říct, že všechna má očekávání daleko předčil.

Filmy jsou pro každého, nejen pro vyvolené

Dorazili jsme v neděli večer a doufali, že stihneme nějaký film. Pak se nám ale do cesty připletly stánky s jídlem a moravským vínem. Za více než přijatelné ceny. Pochopte, jsem z Prahy, tudíž očekávám, co se týče cen, vždy ty nejvyšší. Jak vám jistě došlo, večerní promítání, se nakonec, alespoň pro nás, nekonalo.

Letní filmová škola mě ale překvapila i v mnoha jiných ohledech, například v tom, že když chcete, dostanete se na každý film, který chcete vidět.

Ano, třeba na Klér, nejočekávanější film letošního ročníku, jsme si vystáli půlhodinovou frontu (podotýkám, že za námi se fronta táhla ještě dobrých dvě stě metrů), ale místa jsme dostali. Což není úplně tak běžné. Pár filmových festivalů už jsem navštívila a pokaždé jsem měla problém dostat se na film, na který jsem chtěla, a místo toho jsem tedy šla na film, o který takový zájem nebyl.

Stejně tak jsme uspěli i v případě nového snímku populárního režiséra Michaela Hanekeho Happy End. Více se o obou filmech dočtete už brzy u mě na blogu. Navíc kromě filmů vás festivalem provází i různé workshopy, přednášky, knižní křty, diskuze, divadelní představení a co mě potěšilo ze všeho nejvíc – cimbálovka! Pravá nefalšovaná moravská.

Dobré víno a káva. To je základ!

A ve chvále budu ještě chvíli pokračovat. Na různých místech po celém Uherském Hradišti najdete stánky s občerstvením, hlavně okolo kina Hvězda a klubu Mír. Prodávají tu výborné hranolky, rozpékaný oštiepok, palačinky, hamburgery, brambory se sýrem raclette, výbornou kávu (jsem znalec, respektive kavárenskej povaleč, věřte mi) a hlavně víno. Za největší pecku ale považuju to, že stánky se nezavírají úderem desáté, jak v České republice, hlavně ve větších městech, bývá dobrým zvykem, ale fungují ještě po půlnoci.

Ani sehnat ubytování není takový problém

Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla jet na festival na poslední chvíli, trochu jsem měla problém sehnat ubytování. V Uherském Hradišti nebyl ani jeden volný pokoj, ty, co jsem našla, byly vzdálené minimálně šest kilometrů od Hradiště. A dojíždět se mi samozřejmě nechtělo, když jsem tušila, že na festivalu strávím jenom dvě noci. Nakonec jsme sehnali ubytování v Hotelu Synot ve Starém Městě, což je asi tři kilometry od centra Uherského Hradiště. Původně jsme mysleli, že budeme docházet pěšky, ale jak se ukázalo, cesta by trvala přes půl hodiny a zkratka neexistuje. Naštěstí nás vždy svezl taxi za 100 korun a cesta trvala asi pět minut. Za ubytování na jednu noc jsme pak zaplatili něco málo přes 1200 korun. Chápu, že se to někomu může zdát hodně, proto pořadatel festivalu Asociace českých filmových klubů každý rok nabízí také ubytování ve stanech nebo ve školách a to od 100 korun na noc. A to už je hodně slušná cena.

Příští rok jedeme zase

A až vás omrzí festivalové jídlo, zajděte si do Polévkárny na Masarykově náměstí 34. Mají tu vegetariánská i masová jídla a platíte podle váhy. Navíc tu mají příjemné venkovní posezení ve dvoře. Na koktejl si pak můžete zajít třeba o pár kroků vedle do Jiného kafe. Připraví vám tu aperol spritz, hugo spritz nebo třeba frappé.

Pravda, za ty necelé tři dny jsem tu mnoho nestihla. A mrzí mě to. Vydržela bych tu mnohem déle. Proto jsem se rozhodla, že příští rok se uvidíme znovu!

Shrnutí 45. Letní filmové školy Uherské Hradiště:
2 filmy

6 lahví vína Hibernal

1 pivo

1 aperol spritz

2 vinné střiky

2 kocoviny

2 kávy

1 kilo sýrů

4 porce hranolků (těch nejlepších, co jsem kdy jedla) 

A jaké máte zážitky z LFŠ vy?

Foto: Petr Kučera, Orio s. r. o.