Každá žena je jiná. Ani vlastní sestry si mnohdy nejsou vůbec podobné. Každá však řešíme nějaký ženský problém. Jedna chce větší prsa, druhá by ráda otěhotněla. Proč? Protože každá z nás hledá samu sebe.
Nacuko je žena. Ale co znamená být žena? To je jedna z otázek, kterou si autorka Mieko Kawakami v příběhu klade, respektive ji předkládá čtenářům. Nacuko žije obyčejným životem, tak obyčejným, jak jen život může být. Ale má sestru Makiko, která dělá hostesku v baru a je posedlá vidinou nových prsou. Udělala by pro ně všechno na světě, snad by i nejedla, jen aby si na nová prsa ušetřila. Nacuko ji nechápe. Nerozumí tomu, proč jí na tom tolik záleží, když ona sama se nikdy o prsa svá ani cizí nijak zvlášť nezajímala. Midoriko, dcera Makiko, se zase pořád zaobírá menstruací. Připravuje se na ni jako na svůj životní úděl.
Umělé oplodnění je v Japonsku stále tabu
Posouváme se v čase. Nacuko se stává spisovatelkou a touží po dítěti. Jenže sex s muži je jí bytostně odporný. Ví, že už nikdy žádný sex mít nechce. Proto by ráda podstoupila umělé oplodnění spermatem od imaginárního dárce, to však její okolí vůbec nechápe. Jediný, kdo jí rozumí, je spisovatelka Rika. Pro ni je smyslem života dcera, ale s jejím otcem se vůbec nestýká.
V příběhu se objevují i mužské postavy, ale příliš dobře z něj nevycházejí. Jeden vede sálodlouhý monolog o tom, jak dokonalý má penis, další se staví proti umělému oplodnění anonymním dárcem spermatu, protože má za to, že každé dítě by mělo znát oba své rodiče. On svého otce nikdy nepoznal a pořád hledá kus sám sebe.
Autorka Mieko Kawakami, původem z japonské Ósaky, se ve svých dílech zaobírá především feminismem a všemi jeho aspekty. Ve své knize Prsa a vajíčka oceněné prestižní Akutagawowou cenou čtenářům předkládá melancholický feministický pohled na Nacuko, jejíž život se scvrkl na touhu po dítěti. V konzervativní japonské společnosti je stále umělé oplodnění něčím neobvyklým, mnohdy i zavrhovaným. Každá žena má přece mít svého muže.
Intimita bez sexu
Prsa a vajíčka vzbudily velký ohlas po celém světě. Přestože se týkají intimních témat, dokonce se sexuálním podtextem, ve skutečnosti v knize žádnou erotiku nenajdete. Autorka chtěla vytvořit protipól knihám, které píší muži a v nichž bývají ženy často ztvárněny jako sexuální objekt. V této knize to ale neplatí a žádná z žen v sobě nemá ani kousek ničeho erotického. Autorka vše vyjadřuje skrze nejniternější pocity a všednodenní starosti a povinnosti, které hlavní hrdinka Nacuko má.
Mieko Kawakami v příběhu využila i své vlastní zkušenosti, nejenom s životem v hlučném Tokiu, ale také s jeho výřečnými obyvateli i s prací hostesky. Bezútěšnost a beznaděj, které příběh hlavní hrdinky provázejí, ale naštěstí nejsou nezvratné.
Knihu Prsa a vajíčka vydalo nakladatelství Odeon v roce 2021.
Foto: archiv
Napsat komentář