Jsou knihy, které nás baví, ale po dočtení v nás nic nezanechají. A pak existují knihy, které nás baví a učí zároveň. Třeba poznávat jinou kulturu, náboženské zvyky, tradice i způsob života. A právě taková je i tato kniha.

Svět, který neznáme

Mazl tov v hebrejštině a jidiš znamená hodně štěstí, je to ale i název knihy, kterou napsala Margot Vanderstraeten proto, aby zaznamenala roky, přesněji devadesátá léta dvacátého století, strávené v ortodoxní židovské rodině, která žila v židovské čtvrti v belgických Antverpách. Ještě jako studentka byla rodinou Schneiderových najata na to, aby doučovala jejich děti. Zpočátku pro ni tato rodina znamenala úplně nový svět, s nímž se sžívala jen velmi těžko a pomalu. Stejně jako ona nedokázala pochopit jejich zvyky a tradice, rodina zase nerozuměla jejímu pro ni značně nevázanému způsobu života. Margot v době, kdy ke Schneiderovým nastoupila, žila společně se svým partnerem, muslimem, který se do Belgie přistěhoval z politických i ekonomických důvodů. Pro Schneiderovi bylo nepochopitelné, že spolu mohou žít ateistka a muslim, ke všemu bez toho, aniž by byli sezdáni a s nejasnými plány do budoucna. Ještě divnější pro ně byl fakt, že Margot prohlásila, že nechce mít děti. Vždyť samy židovské ženy jsou tu od toho, aby rodily děti. Židé jsou zkrátka jiní. Všechno u nich má svá pravidla, své místo, každý ví, co má dělat, dělá a kam směřuje. I přes všechna počáteční nedorozumění se ale Margot s dětmi sžívá, později i s jejími rodiči a nakonec je z toho celoživotní přátelství. K tomu však vedla dlouhá cesta plná přešlapů, neshod, zklamání i životních změn. A právě o nich je kniha Mazl tov – Má léta u ortodoxní židovské rodiny.

Věnuje se publicistice i románové tvorbě

Margot Vandestraeten vystudovala francouzštinu a španělštinu na Vyšším překladatelském a tlumočnickém institutu v Antverpách. Začínala jako novinářka na volné noze, později psala pro celostátní deníky De Morgen a De Standaard. V roce 2002 napsala svůj první román Alle mensen bijten (Všichni lidi koušou), který vypráví o tom, jaký vliv má na hlavní hrdinku dysfunkční rodina. O dva roky později vydala knihu De vertraging (Zpoždění) o autistickém muži, jenž zmešká obvyklý vlak. V roce 2009 následovala kniha Mise en place o životě šéfkuchaře s traumatem z dětství. Následovaly romány Het vlindereffect (2014, Motýlí efekt), v němž pracuje se skutečným teroristickým útokem na luxusní hotel v indické Bombaji, a také Het zusje van de buurvrouw (Sousedčina dcera, 2018) o homosexuálním hrdinovi, který pátrá po osudu zesnulé sestry své sousedky pocházející z Maroka. Napsala i několik publicistických knih, například Schrijvers gaan niet dood (2008, Spisovatelé neumírají), jež obsahuje rozhovory s nizozemskými autory, či Het geweten van onze strafpleiters (2011, Svědomí našich obhájců), sbírku rozhovorů s předními vlámskými obhájci v trestním řízení. Za knihu Mazl tov (2017, v češtině vyšla 2020), kterou napsala třicet let poté, co se s rodinou Schneiderů seznámila, získala nizozemskou Cenu E. du Perrona a vlámskou Cenu za religiózní knihu.

Román o předsudcích, bourání bariér i přátelství

Autobiografický román plný zajímavých zápletek a neshod vyplývajících z náboženských rozdílů přečtete jedním dechem, a ještě se dozvíte něco o životě ortodoxních Židů i o tom, jaké jsou mezi Židy rozdíly. Ne všichni jsou ortodoxní a ne všichni zase patří k moderním Židům. Pro všechny bez rozdílu ovšem jedno platí vždycky – přátelství rozdíly nedělá, je možné i tam, kde bychom ho nikdy nehledali.

Foto: archiv