Přiznávám se bez mučení. Nikdy jsem žádnou bondovku neviděla celou. Jednu nebo dvě jsem kdysi zahlédla, tehdy ještě se Seanem Connerym. Víc než padesát minut jsem ale jistě neviděla. Teď jsem ovšem dostala nabídku jít si sednout do kina na víc než sto šedesát minut, abych viděla tu nejnovější a prý i poslední bondovku s Danielem Craigem.
Sto šedesát minut nudy, nebo napětí?
A to se přeci neodmítá. Konečně se dovzdělám v oblasti špionážních filmů s agentem 007 a budu se chlubit tím, že bondovky zná přeci úplně každý a kdo ne, tak je ignorant, se kterým nestojí za to ztrácet řeč na téma filmů. Ale co vám budu říkat, bála jsem se. Bála jsem se, že to bude strašná nuda a já těch sto šedesát minut budu koukat po divácích v sále, počítat, kolik jich tam je. Pak budu počítat sedačky a nakonec si zdřímnu v naději, že se probudím těsně před tím, než naskočí finální titulky.
Srovnávat nesrovnatelné? Dá se to
James Bond, agent Eaton Hunt, inspektor Clouseau… tak nějak tuším, že je nepatřičné srovnávat literární a filmovou klasiku se špionážním thrillerem vytvořeným podle stejnojmenného seriálu s britsko-americkými komediemi, v nichž napětí střídá humor. Ale jak bondovky, tak Mission Impossible a Růžový panter pro mě dosud měly něco společné – naprostý nezájem a nepochopení, proč na to někdo kouká.
Ale občas člověk musí vystoupit ze své komfortní zóny a obětovat se pro to, aby si dokázal utvořit vlastní obrázek a ne jen sérii domněnek a představ, že to je asi úplná blbost, kterou vidět nepotřebuje.
Překvapení se skutečně konalo
Možná mi nebudete věřit, ale za posledních dvacet čtyři hodin jsem dokázala zhlédnout téměř všechny bondovky s Danielem Craigem a jedno vám řeknu. Není čas zemřít je bezpochyby ten nejlepší možný závěr jeho kariéry v kůži Jamese Bonda alias agenta 007. Sto šedesát minut uteče jako voda. Doslova. Vůbec nevím, kolik diváků bylo v sále, ani v jaké řadě jsem seděla. Ani netuším, jestli jsem se při sledování filmu vůbec pohnula.
Nabízí se nejedna konspirační teorie
I když teď si dám na pár let od bondovek pokoj, přeci jen jich na mě bylo trochu moc, rozhodně všem, kdo nikdy žádnou bondovku neviděli, doporučuji, aby se do kina vypravili a užili si mistrovské dílo režiséra Caryho Joji Fukunagy a herecké výkony Daniela Craiga, Ramiho Maleka (Bohemian Rhapsody, 2018) nebo Léy Seydoux (Spectre, 2015). Navíc jde o velmi příhodný film i z hlediska nedávné světové pandemie. Vážně si myslíte, že vakcínou tohle všechno končí? Co když to teprve začíná? Ale dost, konspirační teorie ráda přenechám konspirátorům. A vás samozřejmě neochudím o největší filmový zážitek letošního roku. Takže už nic víc neprozradím.
Foto: oficiální foto distributora
Napsat komentář