Rozhovory

Jan Onder: „Vždycky se snažím dělat show.“

Tanečník, který dobyl Česko. Možná to zní nabubřele, ale když někdo vysloví jméno Jan Onder, skoro každý ví, o koho jde. Proslavil se hlavně v soutěži StarDance, kterou dokonce dvakrát vyhrál. Poprvé s herečkou Danou Batulkovou, podruhé s bývalou atletkou Kateřinou Baďurovou. Honza ovšem není jenom tanečník, ale i skvělý učitel. Hraje v divadle a má i vlastní pořad v televizi. Právě o tanci, dětech a o jeho ostatních zálibách jsme si nedávno popovídali.

Honzo, lidé tě znají hlavně díky StarDance, ale co vůbec děláš, když se pořad nenatáčí?

Nedávno jsem dotočil poslední díl pořadu pro Českou televizi, respektive pro dětský kanál Déčko, který se jmenuje Taneční hrátky s Honzou Onderem. A teď pořádám taneční kurzy pro dospělé na pražském Hlavním nádraží, kde je úžasnej sál a málokdo to ví, a taky v Ostravě. No a v divadle Ypsilonka hraju ve dvou představeních. Ve hře Kostky jsou vrženy tancuju na krásné písničky Jaroslava Ježka, ve Varieté Freda Astaira zas hraju právě úžasného Astaira. No a do toho pořád aktivně tancuju se svou partnerkou a objíždím republiku s představením pro děti.

V tom případě jsi i herec.

Tuhle jsem seděl se svými hereckými kolegy v divadelním baru a někdo přišel a zeptal se mojí kolegyně: `Hele, a kdy se tedy stanu hercem?` A ona odpověděla: `Když ti dají první tisícovku za představení.` Takže asi herec trochu jsem, ale osobně se za něj moc nepovažuju.

Jak ses vůbec dostal k práci s dětmi?

Sám jsem pořád takový dítě, takže k nim mám blízko. Jsou hraví a rádi blbnou a to já taky. Děti trénuju už od sedmnácti. Při StarDance se to asi po televizi rozkřiklo a tak mi pak jednou z Český televize zavolali, jestli nechci natočit pořad pro děti. Souhlasil jsem, protože účinkovat v televizi je vždycky dobrá příležitost. Původně ale mělo být jen třicet dva dílů, nakonec jich bylo dvě stě osmdesát.

Asi s tebou byli v televizi spokojení.

Myslím že jo. Nejlepší na tom ale je, že jde o něco, co nikdo nevymaže. Pořad má trvalou hodnotu. Je to natočený, zaznamenaný a kdykoliv to můžu jen tak někomu ukázat. Taneční představení, pokud nejde zrovna o StarDance, jsou hrozně pomíjivý. Trvají tak dlouho, dokud tancuješ. Nic po nich nezbude.

Jak se liší práce s dětmi a dospělými?

Když chceš s dětma pracovat systematicky a dlouhodobě, je to dost náročný. Když učím dospělé, tak je to spíš za odměnu. Baví je to, vybrali si ten kurz sami. Ale děti musíš neustále motivovat, vymýšlet hodiny tak, aby se nenudily, aby je to pořád bavilo.

Vystudoval si pedagogickou fakultu, což se ti může v kurzech hodit.

Vejška byla předem daná věc. I brácha má vejšku. Bylo jasný, že půjdu studovat, i když se mi do toho moc nechtělo. Právě na škole jsem ale sledoval svého učitele, co měl přirozeně pedagogickej talent, a naučil se od něj spoustu věcí. No a pak jednou v klubu, kde jsem působil, neměl kdo učit, a tak mi bylo nabídnuto, ať to zkusím.

Tvé kurzy jsou něco jako klasické taneční, do kterých chodí hlavně středoškoláci?

Jo, ale není to tak svázaný. Mám svoje metody, který lidi baví. Ale normálně přijdeš s partnerem a učíš se základy standardních a latinsko-amerických tanců.

Žádná dámská ani pánská volenka?

Ne. To mě nikdy nebavilo. Nemusím ani bílý rukavičky. Není proto povinnost je při hodině mít. Ale pokud je někdo chce, samozřejmě si je přinést může.

A naučí se tancovat všichni?

Nezažil jsem nikoho, kdo by se to nenaučil. Občas sice někdo navštěvuje kurz pro začátečníky třeba dvakrát, aby se fakt pořádně naučil základy, ale zvládne to opravdu každej.

Tancuješ už od sedmi let. Zranil ses někdy? Občas mi ty taneční kreace ve StarDance přijdou hodně nebezpečné.

Já se celý život zraněním vyhýbal. Ale právě při Varieté Freda Astaira jsem si zlomil kotník. Blbě jsem vyskočil a blbě jsem dopadl a bylo to. Ale málokdy se něco stane, jedině možná ještě při zvedačkách. Pravdou ale je, že Katce Baďurový, se kterou jsem tančil a vyhrál StarDance, jsem zlomil prst. Točil jsem jí pod rukou, ale držel ji tak pevně, že jsem ten prst ukroutil. Teď v něm má tři šroubky, takže na mě asi nikdy nezapomene (smích, pozn. red.). Ale byla statečná. Dotančila a nebylo to na ní vůbec znát. Neřekla ani slovo. Ani mi to nikdy nevyčítala.

A kdo je teď tvá taneční partnerka?

Lucie Slouková, se kterou tancuju od května minulého roku. Trénujeme každý den a několikrát do týdne máme taneční vystoupení. Soustředíme se hlavně na tango, čaču, paso doble a džajv. A taky pořád tančím s Danou Batulkovou a Katkou Baďurovou.

Kde nejčastěji tancuješ?

Buď na plesech nebo jiných soukromých akcích anebo právě na těch představeních pro děti.

Odpočíváš vůbec někdy?

Moc ne. Ta práce mě tak pohltila, tak mě baví, že není čas na odpočinek. Navíc když si dám delší přestávku, rychle vypadnu z kondice. Naposledy jsem byl minulý rok v říjnu na týden s kamarádama na cestách po Španělsku, Andoře a Francii. Ale rád bych v dubnu někam jel s přítelkyní.

Kolik je v Česku tanečníků, kteří jsou na stejné úrovni jako ty?

Asi třicet. Jenže já mám tu výhodu, že jsem veřejně známej. Když si mě někdo na večírek objednává, objednává si konkrétně mě, Honzu Ondera, ne nějakýho tanečníka. Nepopírám, že je velká výhoda, když mě lidi znají.

A to vždycky na večírek přijdeš, odtancuješ si ho a zase jdeš?

To právě ne. Já se snažím diváky i bavit, udělat pro ně show. Takže si to svoje vystoupení odmoderuju, řeknu nějakou vtipnou příhodu, představím sebe i partnerku, oznámím publiku, co uvidí, jak tanec vznikl, zkrátka ho trochu pobavím a až pak přejdeme k tancování.

Poprvé si tancoval ve StarDance v roce 2008 a od té doby ještě dvakrát…

Ještě jsem dvakrát působil jako odborný poradce a choreograf, takže jsem vybíral tanečníky, tance, hudbu, kontroloval sem choreografii… Teď se zase chystá pokračování StarDance, tak se tam snad zase aspoň mihnu.

A jak se člověk vůbec do StarDance dostane?

Přes casting. Jeden můj známý mi říkal, jestli to nechci zkusit, že jsem dobrej, a tak jsem šel. A prošel.

Popiš nám svůj běžný trénink.

Hezky se oblékneš. Sportovně elegantně. Pak přijdeš na taneční sál, kde tancují i další tanečníci, a dvě hodiny s partnerkou řešíš taneční kroky, na kterou dobu co uděláme a pořád dokola. Taky se řeší image, co budeme mít při vystoupení na sobě, jak se u toho budeme tvářit… Je toho fakt hodně.

Jak se vůbec tvoje přítelkyně vypořádává s tím, že skoro každý den trénuješ se svou taneční partnerkou? Nežárlí?

Partnerka má svého přítele, já mám svoji přítelkyni, takže v tom určitě není problém. Přítelkyně moji práci respektuje a ví, že to tak je, nežárlí, takže je to v pohodě. Když jsou lidi rozumný, dokážou se spolu vždycky domluvit.

Tys předtím chodil a tančil Lucií Hunčárovou, která také účinkovala ve StarDance. Co se stalo, že jste se rozešli?

Hodně času trávím mezi lidmi. Vlastně každý den, kolikrát mám v plesový sezóně i pět tanečních vystoupení za týden, ale Lucka už to nedávala. Nechtěla být pořád mezi lidmi, bavit se s nimi a tak jsme se rozešli.

Děláš vůbec něco kromě tancování?

Na nic jinýho nemám vůbec čas. Chtěl bych cestovat, nebo celej den strávit v kuchyni a vařit pro kamarády, ale doteď jsem se věnoval jenom kariéře. Tanec je můj život, strašně mě to baví a zároveň živí. Pravdou ale je, že se cítím trochu unaveně. Potřeboval bych oddych. Snad to letos vyjde.

Takže kromě tancování taky umíš vařit?

Něco určitě. Baví mě to. Nejradši mám, když ke mně přijdou kamarádi, popíjíme vínko, povídáme si a já u toho vařím. To je pro mě nejvíc. Kromě tance, pochopitelně.

Foto: archiv 2media.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

FOLLOW @ INSTAGRAM