Category: Rozhovory

LifestyleRozhovory

Martin Zavadil: „Dramox je reklama na divadlo.“

O Dramoxu, streamovací platformě pro divadla a jejich představení, jste již možná slyšeli. Snad máte už i Dramox předplacený. Víte však, kdo za touto přelomovou službou pro českého divadelního diváka stojí? Nebýt Martina Hájka, spoluzakladatele technologické společnosti Livesport, Radima Horáka, majitele společnosti Weemazz 2.0 a Martina Zavadila, bývalého pracovníka Creative Docku, ještě ani dnes bychom neměli možnost sledovat představení legálně a pomáhat tím samotným divadlům. S Martinem Zavadilem jsem si proto popovídala nejen o Dramoxu, ale i o tom, jak lidé online divadlo vnímají. 


Jak a kdy jste přišli na nápad vytvořit streamovací službu pro divadla?

Přišel s tím Martin Hájek. Na Dramox jsme totiž tři. Martin ten nápad nosil už nějakou dobu v hlavě, ještě před první vlnou. Po nějaké době mě oslovil a já do toho projektu vzal třetího spoluzakladatele Radima Horáka. Zpočátku jsme hodně času trávili nad tabulkami v Excelu. Šlo to ale celkem rychle. V dubnu minulého roku mě Martin oslovil a v červnu už jsme Dramox začali v plné palbě připravovat. 


Četla jsem, že nyní spolupracujete se šedesáti, či snad už dokonce osmdesáti divadly.

Ano. Část divadel už je na webu, s větší částí pořád jednáme o autorských právech.


Souhlasila všechna oslovená divadla s tím, aby se jejich představení streamovala přes Dramox?

V létě jsme oslovili na třicet divadel. Drtivá většina souhlasila. Chápali, proč to děláme. Naše primární motivace spočívám v tom, že chceme, aby lidé trávili víc času s divadlem. Je to jako s filmem. Pětkrát týdně se na nějaký podíváte, ale do kina jdete jednou nebo dvakrát měsíčně. Divadelní fanoušci zase chodí do divadla jedenkrát za měsíc, někteří jednou za rok. Záleží, jak kdo má čas a možnosti. Tito lidé by se ale zároveň chtěli dívat na divadlo ve volném čase, kdykoliv se jim zachce. 


Tím chcete říct, že lidé jsou ochotní dívat se na divadelní představení i online? I když nesedí v divadle, nemohou tudíž vidět herce naživo, nemohou tleskat a vyjít si za kulturou ven?

Lidé sledovali divadelní záznamy pirátsky, na YouTube a jinde, i dřív, ale nebyla tu možnost mít pro divadla něco, co je profesionální, co pomůže divadlům a co bude mít diváckou odezvu. Já to přirovnávám k situaci kolem roku 2004 či 2005 ve filmovém průmyslu. Ve velkém se pirátilo, lidi sledovali filmy, ale ve finále z toho tvůrci a studia měla jen velmi málo. To se vyřešilo tím, že jim byla nabídnuta lepší možnost. Streamovat filmy a seriály přes nejrůznější platformy.


Ale stejně to pro mnoho z nás nemá tu samou úroveň. Jít do divadla je společenská událost, příležitost k tomu pěkně se obléci, dát si víno a přijít do kontaktu s dalšími divadelními příznivci.

Možná se budete divit, ale lidé nám posílají fotky, jak sledují Dramox. Pěkně se oblečou, dámy se namalují, sednou si k vínku do obýváku a sledují divadlo.


Kolik peněz z předplatného od diváků jde divadlům a hercům?

My tvůrcům a divadlům odevzdáváme padesát pět procent. Pak je individuálně rozdělené, kolik z částky připadne hercům, scenáristům a dalším tvůrcům.


Kolik divadelních představení měsíčně na Dramoxu zhruba přibude?

Jsme hodně vázaní tím, jak rychle se nám podaří vyřešit autorská práva. Za prosinec jsme přidali dvacet osm představení. Během ledna jich chystáme kolem dvaceti. Máme rozjednané desítky a desítky dalších divadelních představení i z divadel, která aktuálně nemáme. Chceme, aby nabídka byla co nejpestřejší. Máme třeba alternativně laděné divadlo NoD i klasickou činohru, spektrum je široké. 


Jaký je poměr starších a novějších představení?

Aktuálně lehce převažují představení po derniéře, ale je to také kvůli tomu, že jsme divákům chtěli přinést i představení, která byla dlouho na repertoáru, jako například Jakub a jeho pán z Divadla Bez zábradlí s Karlem Heřmánkem a Jiřím Bartoškou. To se dokonce obnovovalo. Najdete tam i legendární představení tipu Muži v offsidu z Městského divadla v Mladé Boleslavi. To je nejúspěšnější představení tohoto divadla všech dob a stále je na repertoáru.


Začali jste Dramox rozšiřovat i o slovenská divadla.

To je pravda. Větší část divadel se nám ozvala sama po spuštění platformy. Některá divadla na Slovensku oslovujeme sami.


Nově také spolupracujete se školami.

Teprve začínáme. Ozvaly se nám desítky škol, které chtějí Dramox užívat při výuce literatury nebo občanské výchovy. Dokážu si představit, že slovenské představení Elity, které je o tom, jak se komunistické elity přelily do těch kapitalistických v demokratické společnosti, může být zajímavým tématem nejen v literatuře a českém jazyce, ale přesahuje i do jiných předmětů. Připravili jsme nabídku šitou přímo pro školy, zároveň spolupracujeme s DAMU (Divadelní akademie múzických umění, pozn. red.) s katedrou dramatické výchovy, abychom pro učitele připravili podpůrné materiály. Chceme učitelům přípravu na vyučování co nejvíc ulehčit. 


Máte tedy už i divadelní sekci pro děti?

Chystáme ji. My jsme se na to zpočátku úplně nezaměřili. Ale teď od ledna nám přibylo Divadlo Spejbla a Hurvínka, z toho máme velkou radost. Zároveň jsme na Dramox přidali představení Vánoční hvězda pro opravdu malé děti a několik dalších. Ono se řekne „děti“, ale to jsou děti ve školkách, první stupeň základní školy a také druhý stupe`ň, osmáci a deváťáci. Dnes je Dramox víc pro středoškolské studenty než pro ty mladší. 


Vidím to jako skvělou alternativu k dětským televizním programům a taky jako velmi schůdnou cestu, jak vést děti k divadlu.

Proto spolupracujeme s DAMU, abychom připravili pracovní listy tak, aby i učitelé dostali detailnější informace, jak učit divadlo, jak se hezkou a zajímavou formou dostat k literatuře a výtvarnému umění. Chceme dospělým, studentům a žákům pomoct, aby si vypěstovali vztah k divadlu. Moje zkušenost ze školních let je taková, že když jsme nešli do divadla, odněkud vzniknul divadelní záznam, který nám pak učitelé pustili na jednu nebo dvě vyučovací hodiny, ale potom už představení nikdo nikdy neviděl a tudíž ani nedokoukal. 


Kolik máte aktuálně předplatitelů?

Každý den se to dost mění. Máme sedm zkušebních dnů zdarma. Pro mě je klíčové jiné číslo. Lidé doteď na Dramoxu strávili přes čtyřicet tisíc hodin, což je čas, který by s divadlem bez Dramoxu nejspíš nestrávili. Z toho mám velkou radost.


Často se setkávám s názorem, že divadlo do online prostoru nepatří. Co si o tom myslíte?

Ono se to už stalo, aniž by divadla chtěla, nebo nechtěla. Lidé sledují divadelní záznamy, akorát to bylo, jak jsem už zmiňoval, v pirátské verzi. Už se to dělo, není to nic, s čím by přišel Dramox, my jsme to jenom učinili legálním, zjednodušeným a zpestřili nabídku.


Myslíte si, že lidé, co sledují divadlo online, do divadla nepůjdou?

Podle toho, co nám diváci píšou, je to úplně naopak. Někteří divadelní ředitelé jsou opatrní, divadlo je pro ně teď a tady, což je pochopitelný názor. Jiní ale říkají, že jim streamování naopak pomůže. Ve chvíli, kdy se na představení lidé mohou podívat online, zvedne se jim i návštěvnost v samotném divadle, když tedy ještě mohlo být otevřené. Dramox je reklama na divadlo.


Všimla jsem si, že nabízíte i dárkové poukazy.

Hodně lidí si o ně psalo. Chtěli darovat Dramox jako kulturní zážitek. Také nám psalo dost firem, že by chtěli zaměstnancům či obchodním partnerům dát jako vánoční dárek něco zajímavějšího než láhev vína. Takže jsme trochu ve vývoji zrychlili. Máme elektronické poukazy, které si doma může každý vytisknout.


Co plánujete do budoucna?

Aktuálně máme několik domácích úkolů. Tím prvním je zlepšit zážitek diváka. Nyní čekáme na Samsung, až nám schválí aplikaci do televize. Také nás čeká vývoj mobilní aplikace a úprava webu. Když už, tak už. Pestrost divadla se nám už trochu, doufám, podařila posunout. Těch plánů je fakt hodně. Také se nám kromě slovenských divadel ozývají i další zahraniční divadla. Jsem v kontaktu s divadly z Maďarska, z Polska, ze Skotska nebo Rumunska. Dramox se bude logicky rozšiřovat ven. Je dost dobře možné, že jednou budeme pro české diváky streamovat představení z argentinských divadel. A třeba se Dramox v Argentině chytne a budeme mít argentinský Dramox (smích, pozn. red.).


Foto: archiv Dramoxu

29Lis
LifestyleRozhovory

Jakub Vobořil: „Miluji chutě, které nejsou běžné a fádní.“

Už v dětství se mu nejvíc líbilo v kuchyni. O vaření neztratil zájem ani v dospívání a tak šel studovat na hotelovou školu. Díky tomu se dostal do kulinářského Juniorského národního...

18Lis
RozhovorySpisovatelé

Veronika Procházková: „Jsem hrdá na to, že jsem v životě takovou blbost udělala jen jednou.“

Nikdo jí neřekne jinak než Ta Vklobouku. Je to žena optimistická, plná životních snů a plánů a také touhy po adrenalinu a překonávání sebe sama. Má hned dvě zaměstnání a kromě...

07Říj
Rozhovory

Daniel Valchovník: „Do Mosambiku mě přivedla shoda náhod.“

Je to muž činu. Kdykoliv po něčem zatouží, okamžitě se rozhodne pro splnění svého snu udělat cokoliv. Většina z nich se týká cestování. Daniel Valchovník je nejen velký...

20Zář
Rozhovory

Michal Rejzek: „Mladí ztrácejí zájem o sex.“

Od zaměstnanecké pozice v korporátní společnosti přes cestování, fotografování a následné realizování se v oblasti PR se Michal Rejzek dostal až sem. Kam? K projektu, jehož cílem je...

01Zář
Rozhovory

Tereza Hronová: „Pořád se víc než koronaviru bojím izolace a karantény.“

Cestování je pro ni koníček i práce. Obvykle točí reportáže pro pořad Objektiv České televize a také pracuje pro společnost Člověk v tísni, s níž často vyráží na zahraniční...

16Čvn
RozhovorySpisovatelé

Karin Lednická: „Když ti nadávají obě strany, znamená to, že se blížíš pravdě.“

Narodila se v kraji, o kterém si dodnes mnozí myslí, že na něm není vůbec nic zajímavého. Někteří dokonce tvrdí, že je tak zničeno těžkým průmyslem, až je nehezké....

28Dub
RozhovorySpisovatelé

Sára Báchorová: „Vím, že se nemoc vrátí.“

Ve svých osmnácti letech prožila už tolik, kolik nezažije většina z nás ani do důchodového věku. Sára Báchorová si totiž prošla velmi těžkou nemocí, která mnohdy vede k trvalému...

11Bře
Rozhovory

Filip Ostrowski: „Nikto by na začiatku nepovedal, aká živá čitateľská väzba vznikne okolo toľkých našich kníh.“

Znáte slovenské nakladatelství Absynt? Juraj Koudela a Filip Ostrowski (na fotce vlevo) ho v roce 2015 založili s cílem vydávat reportážní literaturu, která u nás (na Slovensku...

02Bře
Rozhovory

Vlaďka Závrská: „Většina lidí si myslí, že knihy stačí číst.“

Vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, obor sociologie a žurnalistika. V oboru sociologie nakonec získala i doktorát. Její prací je pomáhat druhým, aby se dokázali efektivně osobnostně...

FOLLOW @ INSTAGRAM