Vystudovala knihovnictví a dvacet let pracovala v knihovně Českého rozhlasu. Dnes už má Šárka Šavrdová s manželem vlastní byznys, malé nakladatelství dybbuk. Každý rok tak vydávají okolo dvaceti knižních titulů, které bezpochyby na českém trhu patří k těm nejzajímavějším. Jaké to je dnes vlastnit malé rodinné nakladatelství a jaké knihy, které stojí za pozornost, dybbuk již vydal? Nejen o tom jsme si se Šárkou popovídaly.

Jste srdcem i hlavou malého nakladatelství dybbuk. Jak dlouho už se touto prací živíte?

Srdcem možná, ale hlavou je rozhodně můj muž. Nakladatelství založil v roce 2001 on, já jsem se přidala až po pěti letech, pomalu a postupně.

Co ho vedlo k tomu založit si nakladatelství?

Dlouho pracoval jako knižní grafik pro různá nakladatelství a přestalo ho bavit vytvářet knížky, které vybral někdo jiný. Měl spoustu edičních nápadů a začal je sám realizovat.

Co jste dělala předtím?

Vystudovala jsem knihovnictví a dvacet let jsem pracovala v knihovně Českého rozhlasu. Připravovala jsem podklady pro vysílání a zabývala se teorií a historií médií. 

Český rozhlas má knihovnu? Veřejně přístupnou? O té jsem nikdy neslyšela.

Knihovna ČRo byla založena už v roce 1932 a tvoří zázemí pro vysílání. Je to odborná knihovna a pro veřejnost je k dispozici jen velmi omezeně. Má specifický fond a hlavními návštěvníky mimo rozhlasových zaměstnanců jsou studenti především žurnalistického zaměření.

Kde se vzal název dybbuk?

Název nakladatelství si vybral můj muž z více důvodů. Podle stejnojmenné skladby jeho oblíbeného hudebního projektu Zoviet France, taky podle démona z židovských legend, který „posedne a nenechá v klidu“ – to je záměr i našeho edičního plánu. A ještě je tam foneticky ukryté slovo „kniha“ – „book“.

Nakladatelství vlastníte společně s manželem, který zároveň vytváří i grafickou podobu knih. Mluvíte mu do grafiky, nebo tuto stránku necháváte pouze na něm?

Můj muž je skvělý knižní grafik s dlouholetou zkušeností. Kdyby mne do debaty o vizuální podobě knih sám nevtahoval, tak bych to asi nechala na něm, protože si myslím, že se v tom opravdu vyzná. Nejčastěji spolu konzultujeme obálky knih.

Kdybyste měla popsat, čím je vaše nakladatelství zajímavé, co byste o něm řekla?

Edičním plánem? Vydáváme překladovou beletrii z mnoha jazyků – islandštiny, finštiny, norštiny, estonštiny, katalánštiny, rumunštiny, maďarštiny, srbštiny, nizozemštiny, indonéštiny a z mnoha dalších. Loni jsme přidali japonštinu a letos chystáme čínštinu. Populárně naučnými knihami otvíráme diskuse nad tématy morálky, populismu, nejnovějších poznatků v oblasti výzkumu mozku a tak dále. Vydáváme knihy pro děti, poezii, zajímavá je ediční řada erotických knih – převážně jde o reprinty starých bibliofilií nebo soukromých tisků.

Podle čeho vybíráte knihy/autory do svého edičního plánu?

Často hlavně podle osobního vkusu. Nemáme ediční rady ani komise. Jsme otevření nápadům a návrhům z různých stran, ale finální výběr je na nás dvou, respektive hlavně na mém muži.

Kolik vydáte ročně knih?

Kolem dvaceti. 

Jaké knihy preferujete vy osobně?

Já se více zaměřuji na beletrii a poezii a non-fiction nechávám víc na svém muži. Tak to je třeba i při tvorbě edičního plánu. 

Které jsou podle vás ty nejkrásnější knihy z vašeho nakladatelství?

Krásné jsou všechny (smích, pozn. red.). Ale mám-li nějaké jmenovat, tak třeba třísvazkové dílo výtvarníka a básníka Ladislava Nováka, slavnou Carrollovu Alenku s ilustracemi Jana Švankmajera nebo v poslední době si velmi užívám novou grafickou úpravu ediční řady překladové beletrie.

A jakou knihu byste označila za nejzajímavější?

Zajímavých knih jsme vydali za osmnáct let už hodně: životopis Richarda Dawkinse, bestsellery psychiatra Olivera Sackse, rumunský román Simion Výtažník Petra Cimpoeșa dostal Magnesii Literu, dvousvazková Antologie české poezie představuje tři sta básníků a mapuje žánr od šedesátých let do současnosti a mohla bych jmenovat spousty dalších.

Z nejnovějších si pozornost rozhodně zaslouží kniha Klub mysli amerických psychologů Daniela M. Wegnera a Kurta Graye, která zkoumá morální dimenze vnímání mysli.

Z beletrie musím zmínit právě vydanou poslední knihu slavného maďarského spisovatele Pétera Esterházyho Deník se sl. Inivkou, ve které se autor vyrovnává se smrtelnou diagnózou.

Děláte si i sami marketing, nebo si na něj někoho najímáte?

Marketing si děláme sami. Především z důvodu ekonomického. Malé nakladatelství, jako jsme my, těžko hledá v rozpočtu na knihu finanční prostředky, které bychom mohli investovat do větší propagace.

Na jaké zajímavé knihy se mohou čtenáři těšit v letošním roce?

V letošním roce chystáme druhý díl černohumorných deníkových zápisků knihkupce Shauna Bythella, novou obrazovou knihu Jana Švankmajera – na kterou se velmi těším, sebrané básnické dílo Jana J. Nováka – edičně velmi náročný projekt v rozsahu nejméně šesti set stran, v non fiction knihách vyjde další svazek nové prestižní edice Sapientia Broumova a mnoho dalších zajímavých knih. Rozhodně je na co se těšit.

Foto: Šárka Šavrdová