RECENZE: Život, na který metr nestačí

Některé knížky mají za cíl vzbudit ve čtenáři silné emoce, jiné ukojit jeho chtíč po vznešeném jazyce a další třeba něčemu přiučit. A pak je tu minimálně ještě jeden typ knih. Ty, které po čtenáři nechtějí nic víc, než jen aby si odpočinul a zlepšil si náladu. Blogerka Karolina Mikšíková svou prvotinu zřejmě postavila právě na tomto účelu. A nechybovala.

Nemám moc ráda humorné knihy. Mnohem víc mě baví ty, v nichž je nálada čistě ponurá. Sama nevím proč, ale asi to bude tím, že k humorným knížkám nemám moc důvěru. Buď jsou protkány vtipy, kterým nerozumím, nebo se za humorné vydávají, ale mně humorné vůbec nepřijdou. Proto, když se chci zasmát, už léta sahám jen po sbírkách fejetonů Rudolfa Křesťana.

Čistě náhodou se mi ale do rukou dostala kniha Život, na který metr nestačí. Karolina Mikšíková v ní píše o sobě. O svém dětství. O tom, jak vyrůstala na vesnici. Mezi divokou i domácí zvěří. O spolužácích, kteří ji zprvu brali vážně, ale potom, co spadla z poníka Ferdy, raketově sletěla i v jejich hodnotovém žebříčku. Vypráví i o své matce, které neřekne jinak než Daniela a ke které se chová spíš jako ke své kamarádce než k matce, a naopak matka se k ní rozhodně nechová jako ke své dceři (něco na způsob Gilmorových děvčat). Knížka mapuje i Karolinino dospívání a všechny nástrahy, které dospívající dívku na vesnici mohou potkat. A že jich je! Ti z nás, co vyrůstali v Praze a jiných větších městech, si o takových situacích mohou nechat leda tak zdát. A možná že by nás v životě nenapadly ani ve snu. Co je ale nejdůležitější – při čtení knihy se budete smát. Ne usmívat, ale popadat se za břicho. Karolina psala knížku tak lehce, že ji přečtete jedním dechem, a až ji dočtete, budou vás od smíchu bolet tváře. Nepřeháním. Vážně.

Když nebudete čekat vysokou literaturu a vezmete na vědomí, že je Karolina blogerka a ne rozená spisovatelka, jistě knížku oceníte. A nejen samotný text, ale i vtipné kresby Barbory Balgové, a neobvyklý, avšak hodně příjemný (a to hlavně na dotek, fakt) design knihy. Pokud tedy hledáte odpočinkovou knihu na dovolenou nebo dlouhé večery, sáhněte po Životě, na který metr nestačí. Nebudete litovat. A pokud nechcete kupovat zajíce v pytli, můžete nejdřív omrknout Karolinin blog, který najdete ZDE.

Ukázka z knihy:

Abych ale byla spravedlivá, musím uznat, že mít vlastního kozla skrývá určité kouzlo. Výhodou je třeba to, že během posledních tří let, kdy máme kozla, klesl počet výletů s kozami za sexem na nulu. I takové výlety jsem totiž musela absolvovat. Smutnější je, že zcela dobrovolně.

Jednoho dne mi totiž Daniela řekla, že by bylo super udělat si rodinný výlet. Já, naivní husička, si fakt myslela, že pojedeme na výlet. Když jsem začala na cestu obalovat a následně smažit řízky, Daniela mi oznámila, že tím výletem myslí spíš dojít s Růženou za kozlem. Podle toho, jak Růžena mečela a vrtěla ocáskem, byla v tu konkrétní hodinu na vrcholu vášně, a tak jsme musely okamžitě vyrazit. Pěšky. Řízky byly osmažené tak málo, že byly prakticky živé a mohly na výlet vyrazit po svých.

Foto: archiv