Kdybych přestala číst v polovině knihy, dokázala bych se nad knihou rozplývat celé hodiny. Jenže obvykle knihy rozečtené nenechávám. Dočetla jsem tedy i Možnosti milostného románu. A jedno vám o této knize prozradím už teď. Vyvolává mnoho názorů, které si výrazně protiřečí.
Milostný románek, který se skutečně stal
Autor knihy Jan Němec se nijak netají tím, že jde o román s převažujícími autobiografickými prvky. Je totiž založena událostech, které ho v minulých letech potkaly a ze kterých se potřeboval vypsat. Tuto životní kapitolu chtěl zkrátka uzavřít tím, že do světa vypustí svou verzi milostného příběhu. Příběhu o lásce, která nedopadla.
Hlavní hrdina knihy, tedy sám Jan Němec, vypráví o tom, jak se seznámil se svou životní láskou Ninou. O tom, jak se sbližovali a poznávali, jak spolu začali chodit, bydlet, cestovat. Zkrátka o běžném vztahu dvou mladých lidí, kteří touží být jeden s druhým a zároveň něčeho dosáhnout. A právě to se stalo kamenem úrazu jejich vztahu. Jeho milovaná Nina totiž přišla na to, že není tím, kým chce být, ale tím, koho chce mít po svém boku její partner.
Čtyři sta stran sebelítosti i jazykové vytříbenosti
Banální zápletka? Jen zdánlivě. Jan Němec je zkušený literární redaktor a jeho kniha s názvem Dějiny světla, která vypráví o prvním českém světově uznávaném fotografovi Františku Drtikolovi, se dočkala téměř jen pozitivních ohlasů. Němec ví, jak napsat zajímavý a literárně hodnotný příběh. Vypráví svěže, s lehkostí zkušeného spisovatele. V této knize prokládá vyprávění úryvky z knih jiných spisovatelů, novinovými zprávami nebo třeba e-mailovou korespondencí. A pak je tu ještě část příběhu, kterou `píše` Nina. Jan Němec se zřejmě v této pasáži snažil vcítit do své partnerky a pochopit, proč už s ním dál nechce být.
Jde vskutku o působivé vyprávění. Z hlediska jazykového ani literárního mu nelze vytknout vůbec nic, naopak si zaslouží obrovské uznání. Čím déle však knihu čtete a blížíte se ke konci, možná vás napadne to samé co mě. Autor, tedy hlavní hrdina, musí být neskutečně povrchní člověk libující si ve vlastním neštěstí. To, že v knize je nesčetněkrát zmíněno, jak je jeho Nina nádherná, že se za ní otáčejí všichni muži i ženy, dokonce je tak nádherná, že pořád nemůže uvěřit tomu, že chodí zrovna s ním, to by se ještě dalo skousnout. (Pokud bych napsala, že ne, mohli byste nabýt dojmu, že jsem zahořklá stará panna a štve mě, že taky nejsem tak krásná, jak popisuje hlavní hrdina svou Ninu…Ale abych byla upřímná, trochu mě to vážně štve.) Ovšem litovat se na více než čtyř stech stranách, to už chce velkou dávku sebestřednosti. Ale také odvahy. Protože kdo by chtěl číst román zhrzeného muže, který se potřebuje vypsat?
Vztek. To je to správné slovo
Vy. My. Já a ty. Všichni. Knihu jsem dočetla už před víc než měsícem, ale musela jsem ji nechat odležet. Hlavně myšlenky, které se mi honily hlavou poté, co jsem knihu dočetla. Měla jsem totiž vztek. Vztek, že hlavní hrdina není schopný pochopit, že ho jeho milovaná odmítla, a odmítá přistoupit na Ninin názor, že třeba není chyba jenom v ní, ale i v něm samotném.
Román Možnosti milostného románu hýbe současnou českou literární scénou. Oprávněně. Je plný emocí a v čtenářích je probouzí také. Kdyby Jan Němec dával lekce psaní, ihned se k němu přihlásím. Jeho styl jsem si zamilovala na první dobrou. A ihned jsem ho přiřadila ke svým nejoblíbenějším autorům (přestože jsem od něj nic dalšího nečetla), protože se mu povedlo napsat něco, nad čím musím přemýšlet tak dlouho. Pořád dokola se k tomu vracet. Odpouštím mu sebestřednost i schopnost se tak důkladně sebelitovat. Kdyby kniha byla fikcí, byla by dokonalá. Protože to ale fikce z velké části není a jde o samotnou podstatu autorovy duše, pět hvězdiček ode mě na Databázi knih určitě nedostane. Pořád mi totiž leží v žaludku ta překrásná Nina.
Pěti hvězdičkami bych ovšem ohodnotila minimalistickou obálku knihy. Ta je dílem Martina Peciny, několikanásobného držitele ocenění v soutěžích o Nejkrásnější české knihy a European Design Awards, stejně jako grafická úprava, které dominuje čtyřbarevná ořízka. Tleskám.
Foto: archiv
Related articles
Napsat komentář