Recenze: Svolení

Lolitu od Vladimira Nabokova jsem četla už na základní škole. A pak taky na střední a na vysoké. Doma mám hned tři výtisky. Svolení se Lolitě dost podobá, až na to, že vše, co je v knize psáno, se bohužel skutečně stalo.

Francouzi jsou zvyklí na leccos

Začala jsem ji číst v den, kdy vyšla. O den později jsem ji dočetla. Ano, tak čtivá a šokující kniha je. Vanessa Springora je její autorkou i hlavní hrdinkou zároveň. Říká si V. a píše o svém vztahu s G., své doby významným francouzským spisovatelem Gabrielem Matzneffem. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, kdyby se V. s panem G. neseznámila, když jí bylo třináct a jemu o třicet let víc. To jí však nezabránilo v tom, aby se do něj bláznivě nezamilovala. Trávili spolu veškerý volný čas, ovšem většinou v posteli. V Paříži osmdesátých let se ale dělo mnoho společenských nepřípustností, málokoho vůbec něco šokovalo, natož aby se někdo pozastavil nad `nevinným` vztahem nezletilé dívky se starším mužem. Ani vlastní matka se svou dospívající dceru nesnažila nijak chránit. Sice z jejího vztahu s G. nebyla nadšená, ke všemu si myslela, že má G. zájem o ni, ale nechala ji dělat, co se jí zlíbilo. 

Ohavnosti páchal i po skončení vztahu s V.

Až příliš pozdě si V. uvědomuje, že ji G. připravil nejenom o dětství a dospívání, kamarády a školu, ale i o její duši. Když se dozví, že G. už několik tajných románků s nezletilými dívkami, a dokonce i chlapci, měl, je pozdě couvnout. Cítí se využitá, zneužitá a emočně naprosto vyprahlá. G. jí však nedá pokoj ani poté, co ho několikrát rezolutně odmítne. Chce ji zpátky, a když zjistí, že to nejde, začne prostřednictvím svých knih zveřejňovat všechno, co spolu v intimním životě prožili, včetně jejich nejtajnější korespondence.

V. nechtěla dál žít, nedokázala navazovat vztahy s muži, sex pro ni byl utrpením. G. dodnes zůstal nepotrestán, a to i přesto, že ho několikrát vyslýchala policie kvůli anonymním udáním. Všechno mu prošlo. Svolení je jakýmsi deníkovým záznamem, pozdním voláním o pomoc dívky, která až příliš rychle dospěla. Je však také varováním pro další generace mladých dívek a chlapců. 

Humbertovi jsme odpustili dávno, Matzneffovi nelze odpustit nikdy

V historii se objevilo mnoho významných Francouzů, zejména z řad umělců, literátů i vědců, kteří bojovali za to, aby i nezletilý člověk měl právo na lásku s již dospělým člověkem. Zůstali nevyslyšeni. Naštěstí. Duše dětí, těch nejmenších i dospívajících, je křehká jako porcelánová váza. Stačí do ní jen jemně ťuknout a může se rozpadnout na tisíc kusů a už nikdy se neslepí.

K této knize, myslím, není zapotřebí psát víc. Svolení je románem velmi čtivým, šokujícím, kontroverzním a také nadmíru smutným. Už jsem mu také udělala čestné místo ve své knihovně, hned vedle třech výtisků Lolity. Příště ale opět raději sáhnu po Lolitě. V ní najdu rozkoš ze čtení, zalíbení v drzé Lolitě a prohnaném Humbertovi, částečné uspokojení z toho, jak kniha nakonec dopadne, a nakonec má duše zaplesá z literární obratnosti Vladimira Nabokova. A hlavně vím, že je to jenom autorova fantazie (nebo v to alespoň všichni doufáme), nikoliv život, který byl nucen někdo prožít. 

S nadprůměrným literárním talentem si můžete dovolit cokoliv

Vanessa Springora (1972) je ředitelkou francouzského nakladatelství Juillard. Poté, co se po třiceti letech rozhodla veřejně promluvit o tom, co se jí v dětství stalo, zná její jméno snad každý, kdo se byť jen trochu v literárním světě orientuje. Povedlo se jí rozvířit diskuzi na téma zneužívání nezletilých a také se otevřelo nové vyšetřování toho, co se v minulosti stalo. Gabriel Matzneff se v roce 2013 po dlouhých dvaceti letech opět dostal do literárního povědomí Francouzů díky eseji, za nějž získal prestižní Renaudotovu cenu. Letos v srpnu oslaví osmdesáté páté narozeniny.

Knihu Svolení vydalo nakladatelství Host v roce 2021.

Foto: archiv